Leknín

Leknín

Botanický název:
Nymphaea
Čeleď:
Leknínovité
Popis:

Lekníny bývají často nesprávně označovány jako lotosy. Existuje mnoho odrůd leknínů, mezi ty nejzámější patří - Leknín lotosový (Nymphaea lotus), leknín bílý (Nymphaea alba) a leknín modrý (Nymphaea caerulea).  Květy mají nejčastěji šálkovitý tvar, zřídkavě jsou hvězdicovité. Nejvýraznější vůni mají růžovobílé kultivary. U kultivarů se setkáváme s bílým, žlutým, růžovým, červeným a oranžovým až měděným vybarvením. Lekníny se používají k osázení vodních ploch.

Pěstování:

Pokud s pěstováním leknínů nemáte zkušenosti, měli byste si první rostliny koupit ve specializované prodejně. Leknínů je mnoho, jde o vyšlechtěné formy, které vznikly křížením druhů a kultivarů Nymphaea candida, N. alba, N. tuberosa, N. odorata, N. mexicana, N. tetragona. Každý se liší svými nároky na stanoviště i substrát. Některé druhy leknínů vyžadují i určitý rozměr a výšky vodní hladiny. Například trpasličí a zakrslé lekníny potřebují k růstu hloubku kolem 20 cm, robustní kultivary vyžadují hladinu kolem 1 metru. Ideálním obdobím pro výsadbu leknínů je první polovina jara.

Zajímavosti:

Původním domovem leknínů je Indie. Leknín roste ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách v hloubce obvykle 70-150-250 cm na nezastíněných místech chráněných před větrem zvlněnou hladinou. U nás je leknín původní v úvalech střední a jižní Moravy, v Čechách snad jen v Polabí, jinde jen jako pozůstatek výsadby. Často se pěstuje v mnoha odrůdách. Je slabě jedovatý, v lidové medicíně se užívá jako sedativum.

Foto:
Magazín Zahrada

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha