Čekanka v němčině získala označení Sonenwirbel, neboť se její květy otáčejí ke slunci, a to i v případě, že je obloha zatažená. Z čekanky obecné (Cichorium intybus) byla vyšlechtěna čekanka kořenová (Cichorium intybus var. sativus). Ta je pěstována výhradně pro kořen k výrobě kávových náhražek. Jistě si všichni pamatujeme na zmínku našich babiček o cikorce, což byla právě zmíněná kávovina z kořene čekanky.
Krásné svítivě modré květy čekanky spatříme nejčastěji na rostlinách krčících se na okrajích polí a v příkopech. Z jejich květů se dříve běžně získávalo modré barvivo. Jako kulturní rostlina začala být využívána pro přípravu salátů a také v léčitelství. A bylo to právě v Holandsku na konci 17. století, kde začali využívat její kořeny na výrobu kávovinové náhražky. Toto tradiční využití má v kávovinovinovém průmyslu čekanka pro svou barvící schopnost, vysoký obsah inulinu a laktucinu a laktukopikrinu, látek které způsobují příjemnou nahořklou chuť. Je využíváno také charakteristické vlastnosti, kdy se polysacharid inulin při pražení mění na karamel. S obsažených pryskyřic, tuků a oleje pak navíc vznikají klátky specifické chuti pražené čekanky. Takto vyrobené produkty jsou vhodné pro podporu trávení a rovněž dodávají chuť k jídlu.
Kávové náhražky si oblíbili lidé se srdečními problémy, vysokým krevním tlakem, starší lidé, ale také ti, kdo se zabývají zdravou stravou. Bezkofeinové kávoviny jsou tedy plnohodnotnou součástí jídelníčku moderního člověka a nikoli pouhou náhražkou kávy.
Jako náhražka zrnkové kávy se rozšířila cikorka z čekanky v Evropě za války Napoleona s Anglií, protože v té době se uzavřely obchodní cesty pro všechny druhy zboží ze zámoří. První výrobna cikorky v Čechách vznikla na začátku 19. století. Tehdy naše babičky připravovali k snídani denně meltu, kávovinový nápoj obsahující cikorku. Nyní jsou u nás plochy oseté každoročně čekankou obecnou o rozloze sta hektarů. Kořen čekanky obecné je však využíván pouze k výrobě kávovinové suroviny avšak nikoli anebo jen zcela výjimečně pro čekankové puky.
Z Holandska a Belgie se k nám také v minulosti dovážela sušená čekanka. Z té se připravovaly malé kostky a ty sloužily k výrobě nápoje, který byl dříve znám pod názvem Franckovka. Své pojmenování získal po J. Franckovi, který se přičinil o to, aby se stalo pěstování čekanky v Polabí rozšiřující zemědělskou činností v Čechách.
V současnosti si můžeme zakoupit několik druhů kávovinových nápojů připravovaných z pražené čekanky nebo jejích extraktů. Jedná se hlavně o Karo, Vitakávu, Meltu, Franckovku a Café mix. Pitím těchto nápojů prospějeme nejen svému zdraví, ale také udržení tradice pěstování kořenové čekanky v našich zemědělských oblastech.
Text: Zuzana Bohdalová
