Architekt radí: Pestrost živých plotů

Architekt radí: Pestrost živých plotů

Rady a tipy, vydáno 12. 11. 2013

Živé ploty představují jeden ze stěžejních prvků na zahradě. Potřebujeme clonit pohledy zvenčí, vytvořit jednotné zelené pozadí pro barevné výsadby, nízký zelený lem či naopak rozehrát několikametrovou plejádu květů v jedné či více barvách? Potom jsou tady živé ploty se všemi svými nespornými klady.

Rostlina dne

Krásnoplodka

Krásnoplodka

Stálezelené nebo opadavé keře i stromky, letorosty jsou kulaté až čtyřhranné, listy pilovité, květy drobné, plody...

Když potřebujeme řešit živý plot, základem je volba vhodného druhu. Podíváme-li se na sortiment dřevin, pěstovaných pro živé ploty, je opravdu z čeho vybírat. Na začátek si musíme však říct, co od živého plotu očekáváme. Zde jsme pro vás vybrali několik základních skupin živých plotů dle použitých rostlinných druhů.

Jehličnaté živé ploty
Jehličnaté živé ploty se uplatní všude tam, kde je potřeba vytvořit celovegetačně neměnný prvek. Tyto živé ploty většinou pravidelně tvarujeme, abychom dosáhli požadované výšky (nejčastěji okolo 2 m), ale také aby rostly rovnoměrně co do šířky a nezabíraly zbytečně místo. Nejpoužívanější skupinu dřevin pro tento účel tvoří rody zerav (Thuja) a cypřišek (Chamaecyparis). Kromě běžných zelených jsou oblíbené i stříbrné a zlaté kultivary. Zlaté kultivary se však doporučuje používat v omezeném množství (na živé ploty je lépe se jim zcela vyvarovat), protože jsou poměrně choulostivé k mrazům a pravděpodobnost, že živý plot vydrží dlouhá léta je tak výrazně snížena.

V posledních letech vešel v oblibu mezirodový kříženec exotického cypřiše (Cupressus) a výše zmíněného cypřišku (Chamaecyparis) cypřišovec Leylandův (xCupressocyparis leylandii). Vyniká velmi bujným růstem a jemným vzhledem, díky kterému předčí zeravy i cypřišky. Na živý plot je však použitelný pouze tehdy, máme-li dostatek místa do šířky a pokud nepožadujeme finální výšku 2 m, na kterou jej rozhodně nevytvarujeme. Při výběru z jehličnatých druhů pro živý plot se ještě stále občas objevuje tendence volit smrk (Picea). Doporučujeme se této variantě vyhnout. Smrk není dřevina vhodná na živé ploty, protože špatně snáší tvarování, které výrazně snižuje jeho vitalitu. Často pak zevnitř prosychá, což snižuje i jeho clonící schopnost a celkově působí nevzhledně. Podobně nevhodná je i občas požadovaná borovice (Pinus).

Tvarované listnaté živé ploty
Listnaté živé ploty mají přirozenější vzhled než jehličnaté. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že jejich vzhled není tak stabilní vzhledem k tomu, že listy na podzim opadají, ale pokud budeme důsledně tvarovat, časem docílíme husté zelené stěny, která bude i mimo vegetační období jen omezeně průhledná. Co se týče tvarovaných živých plotů, ze sortimentu se pro tyto účely nejlépe hodí keřové formy listnatých stromů, které lze velmi dobře tvarovat a udržet je v potřebných rozměrech. Naprostou jedničkou je v tomto ohledu habr (Carpinus), který rychle roste, dobře se dá tvarovat a jeho vzhled je i v případě přísného pravoúhlého tvaru velmi přirozený. Aby dobře prosperoval musíme mu však dopřát spíše polostinné stanoviště.

Podobně efektní je i živý plot z buku (Fagus), který je ale o něco choulostivější a také roste pomaleji. Z opadavých keřů jsou pro tvarované živé ploty nejvhodnější svída, dřín (rod Cornus), zlatice prostředí (Forsythia x intermedia), která navíc v předjaří nabídne záplavu žlutých květů, či dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) a to především jeho efektní červenolistý kultivar 'Atropurpurea'. Dřišťál má však jednu vlastnost, která může být do jisté míry nevýhodou nebo naopak výhodou. Jedná se o trnitý keř, takže není vhodné jeho použití do zahrad, kde jsou malé děti nebo zvířata. V některých případech je však trnitost naopak žádoucí např. když potřebujeme, aby živý plot zvýšil zabezpečení objektu (průmyslové areály atd.).

I mezi listnatými druhy, vhodnými pro tvarované živé ploty existují druhy stálezelené, které zůstávají stejné po celý rok. Takovým typickým příkladem je ptačí zob obecný v kultivaru (Ligustrum ovalifolium). Rychlý růst, snadné tvarování a stálezelený vzhled z něj udělaly vůbec nejpoužívanější listnatý druh pro živé ploty. Kromě použití v zahradách se uplatní i jako zelený lem komunikací. Jeho vzhled je však poměrně tvrdý, proto je třeba v zahradě vždy zvážit, zda by se na dané místo nedal použít jiný listnatý druh. Ze stálezelených druhů je občas na živý plot požadována střemcha vavřínová (bobkovišeň) (Prunus laurocerasus). Zde je na místě říci, že ač se to nezdá, jedná se o poměrně nevhodný druh pro živý plot. Bobkovišeň totiž snadno namrzá, což obvykle na jaře znamená nutnost hlubokého řezu. Ten rostlině sice pomůže, aby obrazila, ale živý plot se tak zakrátí až o polovinu (a to i v případě starších rostlin), což znamená snížení jeho funkce. Každoročně na jaře se tak potýkáme s napůl uschlým živým plotem, kterému po zakrácení poměrně dlouho trvá než dosáhne původní výšky.

Mezi stálezelenými druhy nelze nezmínit všeobecně známý a oblíbený zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens). Je to dřevina, která tvarování snáší vůbec nejlépe ze všech, což představuje široké spektrum využití pro různé geometrické i jiné tvary. Proto je oblíbený již od dob renesančních a barokních zahrad. Roste však poměrně pomalu, proto co se týče živých plotů je vhodný spíše jako nízký lem cest či záhonů. Tyto lemy jsou občas používány např. v zahradách anglického typu jako obroubení zeleninových záhonů.

Volně rostoucí listnaté živé ploty
Poslední skupinu tvoří živé ploty, u kterých požadujeme co možná nejpřirozenější vzhled a důležité je i kvetení. Všechny vhodné druhy dřevin totiž kromě příjemné zelené plochy nabídnou v určité části vegetační doby také záplavu květů. Navíc nám odpadá striktní pravidelné tvarování, které omezíme jen na občasný zástřih příliš dlouhých výhonů, které dřeviny zbytečně vysilují nebo brání v provozu. Nejrozšířenější skupinou rostlin pro volně rostoucí živé ploty je rod tavolník (Spiraea). Tavolník popelavý (Spiraea x cinerea 'Greifsheim') a  tavolník van Houtteův (Spiraea vanhouttei) jsou druhy nejběžněji používané pro vyšší živé ploty (1,5-2,5 m), do šířky je třeba počítat s prostorem cca 2 m. Oba přinesou záplavu malých čistě bílých kvítků v květnu. Pro nízké lemy a obruby se naproti tomu hodí temně růžově kvetoucí tavolník nízký (Spiraea x bumalda 'Anthony Waterer'), který kvete od července až do září nebo světle růžově kvetoucí tavolník japonský kult. (Spiraea japonica 'Little Princess'), který vykvétá na přelomu června a července. Z dalších vhodných druhů jsou to např. bíle kvetoucí trojpuk drsný (Deutzia scabra) pro živé ploty o výšce 2-2,5 m, trojpuk něžný (Deutzia gracilis), pro nízké obruby (80 cm), meruzalka krvavá kult. (Ribes sanguineum 'King Edward VII') (2 m) nebo různé druhy pustorylů (Philadelphus) od 1,5 – 3 m výšky podle druhu.

Ať už jsou živé ploty jehličnaté či listnaté, kvetoucí či nekvetoucí, jedno mají společné, svojí stavbou, velikostí a strukturou nám poskytují cennou intimitu pro naše příjemné chvíle na zahradě jako je grilování, posezení u kávy či jiné aktivity. Díky přirozenému vzhledu zelené hmoty (a to i v případě tvarovaných živých plotů) vytvářejí na rozdíl od cihlových či kamenných zdí pocit pobytu v přírodě. Proto je jejich úloha v zahradě opravdu nezastupitelná.

Flora Bohemica, s.r.o.
Autor: Ing. Jiří Baroch
www.stylovezahrady.cz


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha