Jak je to s dusičnany v zelenině

Jak je to s dusičnany v zelenině

Rady a tipy, vydáno 05. 12. 2016

Dusičnany čili nitráty obsažené v potravinách mohou představovat určité riziko při konzumaci. Nejohroženější skupinou jsou novorozenci a malé děti. Chceme tedy znát obsah dusičnanů i v zelenině a vědět, které druhy jich obsahují nejvíce. Je vůbec nutné obávat se konzumace zeleniny?

Rostlina dne

Stévie

Stévie

Pochází z Paraguaye, kde ji domorodci používali jako léčivou bylinu a také jako sladidlo. Stevia rebaudiana neboli Stevia...

Vysoký obsah dusičnanů v případě zeleniny nemusí vznikat pouze přehnojením vysokými dávkami dusíkatých hnojiv, ale může se jednat o narušení látkové přeměny dusíkatých látek v rostlinách. Některé druhy zeleniny v sobě mají dusičnanů více, jiné méně. U některých druhů se hromadí spíše v listech nebo kořenech, u jiných v plodech, květech či semenech.

Kde a kdy se hromadí dusičnany nejvíce

Více dusičnanů najdeme vždy v ranějších odrůdách zeleniny. To je způsobeno obvykle zhoršenými světelnými podmínkami v době jejich růstu. Stejný vliv má na zeleninu i rychlení. Při dozrávání zeleniny však dochází k poklesu množství obsažených dusičnanů. Také těžší půdy vyvolávají větší hromadění nitrátů v zelenině než půdy lehčí.

Ve kterých druzích zeleniny je více nitrátů  

Petržel, ředkvičky, kedlubny, špenát, salát, mrkev – ve vší této zelenině nalezneme vyšší obsah dusičnanů. O něco méně jich je například v paprikách, okurkách, baklažánech, melounech nebo v tykvích.

Při konzumaci zeleniny však musíme mít vždy na paměti, že i v té první skupině je vždy méně dusičnanů, než kolik jich do našeho těla dostaneme při konzumaci uzenin nebo vody.

Vlivy venkovních faktorů     

Srážky a zavlažování mají překvapivě také vliv na obsah dusičnanů v zelenině. Nitráty jsou snadno rozpustné ve vodě. A přebytek vody čili zálivky anebo deště způsobuje jejich vyplavování z půdy.

Organická hnojiva jsou významnou brzdou pro hromadění nitrátů v půdě. Zejména v listové zelenině, a to při časném jarním či naopak pozdním podzimním rychlení, se výskyt dusičnanů výrazně zvyšuje, proto takovouto zeleninu raději malým dětem ke konzumaci nepodáváme.

Při sklizni přímo ze zahrádky pamatujme na to, že vyšší obsah nitrátů je v zelenině v ranních než ve večerních hodinách.

Čím můžeme regulovat nadměrný výskyt dusičnanů

Budeme-li při pěstování dodržovat doporučené dávky hnojiva, nehrozí naší zelenině zvýšený obsah dusičnanů ani při pěstování, ani nám při její konzumaci. Je třeba se snažit o pěstování zeleniny v lehčích půdách, těžké půdy tedy vylepšovat přidáváním humusu.

K hnojení využívejte spíše organická hnojiva a zeleninu nepřelévejte. Svůj význam má i protrhávání. Díky němu dojde ke zřídnutí porostu, a tak se k jednotlivým kusům zeleniny dostane více přirozeného světla.

Které části zeleniny nekonzumujeme

Následně pak při konzumaci zeleniny odstraňujeme košťály ze zelí a z hlávkového salátu, nekonzumujeme ani okrajové listy. U květáku obíráme ke konzumaci vhodnější vnější růžice, košťál vyhazujeme. U červené řepy nekonzumujeme místo ve spodní špičce. U špenátu konzumujeme jen listovou část, stopky odstraňujeme.

U kedluben odkrojujeme společně se slupkou i část, kde se koncentruje nejvíce nitrátů. U pórku je nejvíce dusičnanů v sytě zelených listech, takže se snažíme konzumovat hlavně světle zelenou a bílou část. U cibule je ke konzumaci nejvhodnější středová část. U mrkve, petržele, celeru a pastiňáku je soustředěno nejvyšší množství nitrátů v části pod listy. 

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha