Jak zabránit přehřátí skleníku

Jak zabránit přehřátí skleníku

Rady a tipy, vydáno 30. 05. 2018

Zastiňování skleníku je dobré zvážit hned z několika důvodů. Vždyť v nezastíněném skleníku může vzrůst teplota v blízkosti listů až o 15 °C nad teplotu vzduchu! A možností, jak se chopit úkolu, je poměrně dost, takže každý může zvolit tu nejpřijatelnější možnost zastínění vzhledem k okolnostem a daným podmínkám.

Rostlina dne

Aksamitník (Afrikán)

Aksamitník (Afrikán)

Aksamitník (Afrikán) je jednoletá bylina. Má bílé, zlaté, oranžové, žluté a červené květenství. Exsistuji i dvoubarevné...

Přehřáté skleníkové prostředí není vhodné pro žádné rostliny. Ocitají se totiž ve stresu způsobeném zvýšeným odpařováním vody. Navíc mohou být popáleny sluncem, které přes sklo ještě zesílilo svou intenzitu. Za horkých letních dnů tak rostliny ve sklenících mnohem rychleji vadnou. Pěstujeme-li však ve skleníku citlivé mladé rostlinky, může je silné jarní slunce velmi rychle spálit, takže zastínění nemusí být nutně jen otázkou léta, ale můžeme s ním začít už v průběhu března.  

Vlivy na snášenlivost světla rostlinami

Materiál použitý k zastřešení skleníku ovlivní snášenlivost snad nejvíce. Dalším faktorem je zastiňovací účinek skleníkové konstrukce, klimatické podmínky a rovněž stáří pěstovaných rostlin. V takto pozměněných podmínkách jsou rostliny schopné se v mezích svých genetických dispozic přizpůsobit změně světelných podmínek. 

Avšak i tehdy, když s touto přizpůsobivostí počítáme, musíme rostliny pěstované ve skleníku pravidelně kontrolovat. Rostliny, které jsou ohroženy, vykazují často znaky jako načervenalé nebo nažloutlé zbarvení listů, uvadání listů anebo pozastavení růstu. Často postačí jen krátkodobé zastínění, například dokud skleníkové rostliny nezesílí nebo je nezastíní jiné vyšší druhy. 

Různé možnosti zastínění skleníku

Existují tři hlavní způsoby, jak zastínit skleník. Je to v prvé řadě vnější zastínění, za druhé vnitřní zastínění a pak zastínění pomocí rostlin. 

Vnější zastínění skleníku 

Zastiňovací fólie – přehodí se zvenčí přes hřeben skleníku, zabezpečí se a upevní díky speciálním držákům, kotvicím plastovým sponkám, které se dají zakoupit v zahradních centrech. 

Rákosové rohože nebo rohože ze štípaného bambusu představují velmi jednoduchou variantu vnějšího zastínění. 

K náročným typům vnějšího zastínění patří stínění vedené v kolejnicích, které neomezuje větrací funkce skleníku. Jedná s o velmi stabilní prvky vysoce odolné vůči povětrnostním podmínkám. 

Domácím řešení, které vydrží asi tak na 3 až 4 roky může být škrobový nátěr na sklech. Připravíme jej ze škrobu na prádlo. Uvaří se hustší než obvykle a natře se na skla skleníku z vnější strany. 

Nátěr skleníku ze speciální stínicí barvy. Ta se dá zakoupit rovněž ve speciálních zahradních centrech. Nevýhodou je, že ji déšť po několika týdnech obvykle smyje. Tou dobou jsou však rostliny již dostatečně přivyklé na intenzivní denní světlo a popálení jim už nehrozí. 

Vnitřní zastínění skleníku 

Vnitřní stínění skleníku často dosti značně omezuje rostliny v jejich růstu. Je sice méně finančně nákladné, ale na druhou stranu se nedá přestavovat dle potřeby. Převážně se jedná o různé typy žaluzií. Nejjednodušší jsou ovládány ručně za pomocí tažného lanka. Náročnější typy ale mohou být vybaveny fotobuňkou nebo luxmetrem. Takové podle aktuálních světelných podmínek vyšlou signál k automatickému zatažení nebo stažení žaluzií.  

Další variantu vnitřního improvizovaného stínění mohou představovat například staré záclony nebo novinový či hedvábný papír k zastínění jednotlivých tabulí skleníku anebo jeho nevelkých částí. 

Rostliny využívané k zastínění skleníku 

Vysadíme-li do skleníku rostliny, aby chránily sadbu před sluncem, můžeme využít celou řadu zajímavých a často i pěkných rostlin. Ty pomohou nejen proti prudkému slunci, ale přispějí i k vyšší vlhkosti vzduchu ve skleníku. Zvenčí je možné využít celou řadu popínavých rostlin, které budou nejen stínit, ale společně se skleníkem vytvoří působivý celek. 

Rostliny pro vnitřní zastínění skleníku 

  • Lapagerie (Lapageria rosea) – stále zelené rostliny vhodné pro studený skleník. 
  • Vinná réva (Vitis vinifera) – vhodná pro studený skleník, potřebuje pravidelné prořezávání. 
  • Mandevila, Dipladenia (Mandevila syn. Dipladenia) – do temperovaných skleníků.
  • Voskovka (Hoya) – do temperovaných skleníků. Starší rostliny bohatě kvetou. 
  • Blahokeř, klerodendrum (Clerodendrum splendens) – vhodný do teplého skleníku, vyžaduje prořezávání, prospívá mu zvýšená vlhkost vzduchu. 

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com 


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

30. 05. 2018 Reagovat
Ing.Pospíšil Karel: Tomu kdo již má takový skleník, je tato rada dobrá. Ale poradil bych těm, kteří jej budou teprve pořizovat. Existuje sofistikované provedení skleníku, které se jednak nepřehřívá, má obvykle i min dvojnásobnou produkci, vyšší obsah sušiny v celé rostlině ,tedy i v plodech, a v zimě i s jednoduchým sklem budete sklízet řadu plodin. Za pár let už se jiný skleník nevyplatí. Je to asi jako s žárovkou. Ty nové jsou sice dražší, ale prosvítí míň peněz a slouží podstatně déle. V tomto skleníku je ještě zdravější produkce, a nemusíte se bát ani zimy, ani horka.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha