Mšice – miniaturní, ale ohrožující škůdci

Mšice – miniaturní, ale ohrožující škůdci

Rady a tipy, vydáno 11. 08. 2016

Rostliny nemusí ohrožovat jen silné slunce nebo nedostatek zálivky, napadnout je mohou i nejrůznější škůdci, z nichž nejčastější jsou mšice. Ač miniaturní svým rozměrem jsou tito škůdci vážným nebezpečím. Asi byste nevěřili, že jen na území ČR rozlišujeme 670 druhů. Abychom pochopili, proč je boj s nimi složitý, musíme se seznámit se způsobem jejich života.

Rostlina dne

Řebříček obecný

Řebříček obecný

Bylina, která má hojivé účinky. Lodyhy řebříčku byly považovány za posvátné a druidové je používaly při věštění počasí,...

Rozmnožují se jako divé

Měkké jemné tělo mšic je dlouhé od 1 do 3 mm. Mohou být různě zbarvené. Většina dospělců je bezkřídlých. Správné rozlišení mšic bývá komplikováno tím, že každý druh mšice v průběhu sezony vytváří morfologicky odlišné typy samic. Nymfy se svým vnějším vzhledem podobají dospělcům. Jejich strategie přežití je jednoduchá – rychlé množení.

Některé typy mšic ve volné přírodě mohou mít až 20 generací za rok. Vývoj jedné generace trvá pouhých 10–15 dní.

Během celého vegetačního období jsou mšice živorodé. Po většinu roku jsou v populaci pouze samičky a ty se množí partenogeneticky, to je bez oplození. Až v podzimní populaci mšic se objevují samečkové a ti už se normálně páří se samičkami. Vajíčka jsou kladena jen na podzim a přečkávají zimu, zatímco dospělci před zimou hynou.

Potrava z hostitelských rostlin

Mšice nejraději sají na měkkých mladých částech rostlin. To je důvodem, proč migrují mezi rostlinami a i rostlinnými druhy. Většina druhů však střídá pouze dva hostitele. Příkladem této migrace je mšice zelená, která celoročně migruje pouze mezi různými rostlinami čeledi brukvovitých.

V létě se mšice stěhují v rámci jednoho hostitelského druhu neustále na nové dosud nenapadené rostliny. Tímto způsobem kromě sání škodí i jako přenašeči nejrůznějších viróz. Bohužel jsou ve většině případů jejich zimními hostiteli ovocné druhy. Kupříkladu na jabloních přezimuje mšice jitrocelová, tak škodí stromům a až později přelétá na jitrocel. Další mšice maková přezimuje na brslenu. Tam sice mnoho škody nenadělá, ale později výrazně škodí na špenátu, máku, červené řepě, na slunečnicích a dalších letničkách.

Tím, že mšice sají z rostlin velké množství tekutin, způsobí na rostlinách deformaci pletiv, to poškodí na daných místech rostlinu změnou barvy. Po rostlinách často rozšiřují mšice i mravenci. Ti odsávají medovici, kterou mšice vylučují. Mravenci si z mšic udělali dojná domácí zvířata a jsou proto schopni kolonie mšic dokonce chránit před nepřáteli. Některé druhy mšic napomáhají navíc vzniku hálek na rostlinách.

V druhé části článku si povíme něco i druzích mšic a způsobech jejich likvidace.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha