Sníh a sůl na zahradě

Sníh a sůl na zahradě

Rady a tipy, vydáno 05. 02. 2015

Ti z nás, kteří mají nejraději jaro, a to hlavně proto, že na zahradách všechno raší a začíná pomalu rozkvétat, by zimu nejraději přeskočili. Příroda má však své zákonitosti a my je musíme ctít. Svým zahradám bychom však měli věnovat patřičnou péči i v zimě. Mnohokrát i zimní zahrada přikrytá čerstvou čepicí sněhu vypadá kouzelně.

Rostlina dne

Řebříček obecný

Řebříček obecný

Bylina, která má hojivé účinky. Lodyhy řebříčku byly považovány za posvátné a druidové je používaly při věštění počasí,...

Rostliny na zahrádce nacházejí pod sněhem tu nejlepší ochranu před mrazem, vysycháním i před větrem. Ten, který se tvoří při několika málo stupních pod nulou - prachový - je pro zahradu nejpříznivější. Z toho vyplývá, že rostliny potřebují sníh prachový, kyprý, pod který se dostává vzduch. Ulehlý sníh, který vzniká postupným táním a následným tuhnutím, k zasněženým rostlinám nepouští dostatek vzduchu. V tomto případě je potřeba zledovatělou plochu narušit alespoň motyčkou.

Mějme na paměti, že 1m3 dodá naší zahradě při tání až 100 litrů vody. Takže sníh je pro naši zahradu a její závlahu opravdu důležitý.

Velkou chybou by však bylo, pokud bychom zaryli sníh do země. Zarytý sníh totiž na jaře způsobí opožděné zahřívání půdy.

Jestliže v zimě procházíme přes namrzající pěšinu či cestičku zahradou, raději ji nesolíme. Působení vysoké koncentrace soli má na rostliny velmi škodlivý vliv. Mají pak nápadně deformované listy a také jsou listy malé. Jejich dýchání a asimilace oxidu uhličitého je pak velmi omezena. Jestliže jsou nadzemní části rostlin potřísněny silně koncentrovaným roztokem kuchyňské soli, dochází k toxickému působení. Rostliny jsou nadměrně žíznivé, trpí nedostatkem vody, aniž by viditelně vadly. Musejí se proto častěji zavlažovat.

Jednotlivé rostlinné druhy a odrůdy reagují na zasolení velmi odlišně. Zpravidla vše zprvu začíná chlorózou – žloutnutím a následným zasycháním okrajů listů. Pokračující zasolení může vést až k odumírání větví anebo dokonce i korun stromů. Po vyrašení poznáme zasažené dřeviny, které jsou i nadále životaschopné, podle přetrvávajícího žlutého zabarvení listů. V tomto případě ještě můžeme rostliny zachránit, a to velmi vydatnou zálivkou 30 - 40 litrů vody na 1m2. Během několik dní musíme toto opatření zopakovat. Existuje však nebezpečí, že se vyplavená voda dostane do podzemní vody.

Rostliny citlivé na kuchyňskou sůl:

Okrasné stromy: modřín, jedle, smrk omorika, javor, jilm, buk a jírovec.
Ovocné stromy: zejména broskvoň, švestka, slíva, jabloň a třešeň.
Ovocné keře: zejména angrešt a červený rybíz, jahody a vinná réva.
Zelenina: okurky, fazol, hrách, cibule a brambory.

Pečujme tedy o své zahrady tak, jak bychom chtěli, aby bylo pečováno o nás. Vždyť nám se také nelíbí, když se vrátíme ze zimní procházky s bílými stopami soli na nových kozačkách.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: brianarchie.blogspot.com, gardeninganddogs.com, srgc.org.uk, bethlehem-pa-gardening.blogspot.com, greenforks.com, garethjhughesauthor.net, aspenhouse.net, weblogs.baltimoresun.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha