Velký zahradní seriál - zahrada krok za krokem 3

Velký zahradní seriál - zahrada krok za krokem 3

Rady a tipy, vydáno 26. 01. 2012

Každý čtvrtek si můžete přečíst na Magazínu Zahrada nový díl Velkého zahradního seriálu, díky němuž si s námi velmi jednoduše založíte vaši zahradu snů. Pomalu, krok za krokem, budete proměňovat prázdný a smutný prostor u domu v místo, které bude zářit barvami a lákat omamnou vůní. A to vše jen díky vaší práci. Náš velký zahradní seriál právě začíná!

Rostlina dne

Orchidej

Orchidej

Tyto vytrvalé byliny rozdělujeme na geofyty - rostoucí v půdě, nebo epifyty - rostoucí v korunách stromů. Podle nároků na...

Určitě jste se setkali s pojmy černozem nebo hnědozem, ale podle těch se orientují spíš ti, kdo pěstují ve velkém na polích. Znát půdní podmínky zahrádky je ale potřeba, protože ne všem rostlinám se všude daří. Pokud nemrzne, máte teď dostatek času na „hloubkový průzkum“.

Postavili jste nový domek? Záleží na tom, kde a jak jste stavbu realizovali. Pokud jste si koupili domek na klíč nebo sami stavěli v lokalitě, kde někdo rozparceloval velkou „zelenou louku“, čeká vás při zúrodňování zahrady pořádný kus práce. Při takovém parcelování totiž dostanete pozemek většinou zbavený svrchní vrstvy humusu – tedy povrchové části půdy, v níž mohou rostliny kořenit a žít. Původní majitel pozemku totiž musel splnit podmínku, že tato zemina nebude zničená, před prodejem parcel ji tedy musel strhnout a odvést kamsi k „uskladnění“. Po dokončení stavby máte nárok na to, aby vám odpovídající množství stejně kvalitní zeminy bylo vráceno, na zahradě se vám ovšem ocitne obrovská hromada, kterou musíte sami rozhrnout. Když máte malý pozemek někde uprostřed zástavby, nejspíš strhnete sami jen část přímo pod stavbou, uskladníte zeminu někde v rohu parcely a pak ji použijete na doplnění záhonů. V každém případě ovšem musíte pozemek zbavit zbytků po stavbě, kamenů, cihel, kusů betonu – no, prostě si máknete. V prvním kole nemá smysl tuto zeminu zúrodňovat přidáním hnoje či rašeliny. Mnohem lepší je ji pouze rozhrnout a třeba i s použitím nějaké chemie ji zbavit semen plevelů, plísní, zárodků chorob. Nejlépe je nechat půdu pěkně zkypřenou pořádně přes zimu vymrznout, příroda si mnohým neřádem takhle poradí sama.

Změřte kyselost
Důležitou charakteristikou půdy je její chemická reakce s hodnotou označovanou pH. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje množství vápníku, nejvíce ve formě uhličitanu vápenatého, obsaženého v půdě. Zda máte půdu kyselou, neutrální nebo zásaditou - alkalickou, zjistíte snadno pomocí testéru, který dostanete v prodejnách zahradnických potřeb. Malé vzorky půdy odeberete na několika místech v zahradě, odstraníte kamínky a kořínky, rozdrtíte na jemný prach, naředíte destilovanou vodou a do zkumavky přidáte testovací látku. Podle toho, jaký charakter půda má, se roztok zbarví zeleně, žlutě až červeně. Na zkumavce snadno je škála hodnot vyznačená, takže je snadno odečtete. Používají se také lakmusové papírky, postup je stejný, jen místo přikápnutí testovací látky do roztoku namočíte papírek, který je chemicky ošetřený tak, že vám hodnotu pH ukáže svým zbarvením. Existují i pH metry digitální, které prostě zapíchnete do země a ony vám ukážou hodnotu pH, jejich přesnost ale není vysoká, hodí se spíše ke kontrolování hodnoty pH na záhonech s rostlinami, když se chcete ujistit, zda je třeba vápnit či přihnojovat. Pozor – zeminu na testování odebírejte zásadně lžičkou, nedotýkejte se jí rukama a nepoužívejte vodu z vodovodu – to vše by totiž mohlo ovlivnit hodnoty reakce.

Jak je to s hodnotami pH? Čím nižší pH, tím vyšší kyselost. Do pH 5 je půda označována za kyselou, pH 5,1 – 5,5 znamená půdu slabě kyselou, pH 5,6 – 7,2 ideální půdu neutrální, pH 7,3 – 7,7 už je reakce zásaditá, alkalická, vše přes pH 7,7 je silně alkalické. Oba extrémy – tedy vysoká kyselost pH měně než 4,4 a vysoká zásaditost pH více než 7,7 jsou pro pěstování jakýchkoliv rostlin nevhodné, půdu je nutné upravovat. Zvýšení zásadité reakce dosáhneme vápněním, naopak pokud potřebujete půdu přikyselit, dosáhnete toho přidáváním rašeliny a kompostu obsahujícího hodně látek z rozloženého jehličí. Kyselost lze zvýšit i hnojením síranem amonným. Co je nejdůležitější? Nikdy se vám nepodaří změnit půdní reakci v celé ploše zahrady trvale, tento faktor totiž ovlivňují podloží, klimatické podmínky i množství spodní vláhy. Pokud tedy máte zahradu s alkalickou zeminou a chcete na ní pěstovat třeba azalky, rododendrony, vřesy nebo borůvky – tedy rostliny, které potřebují ke zdárnému prospěchu kyselou půdu, jedinou možností je připravit každé rostlině velkou jámu, tu vyložit nepropustnou fólií a naplnit zeminou se správnou reakcí. Je to tak trochu jako pěstovat rostlinu v květináči – budete muset zeminu u každé rostliny pečlivě ošetřovat a doplňovat. Alkalizace půdy vyhovuje zase některým bylinkám nebo košťálové zelenině – tady je ovšem ošetření jednodušší, protože ve většině případů jde o jednoleté až dvouleté druhy, kterým snadno upravíte na sezónu půdu přivápněním.

Písek, jíl a humus
Dalším faktorem ovlivňujícím úrodnost půdy je její zrnitost. Na ní totiž závisí propustnost, zadržování vody, možnost dobrého rozrůstání kořenového systému rostlin. Rozlišujeme půdy lehké, středně těžké a těžké. Lehké půdy obsahují až 80 procent hrubých částic písku a štěrku. Jsou dobře propustné, dobře se do nich seje i sází, ale špatně zadržují vláhu, rychle vysychají a přehřívají se. Bude se na nich dobře dařit zelenině, třešním, višním a broskvoním, ale je třeba do nich pravidelně dodávat humus a v době sucha intenzivně zalévat. Tyto půdy s vysokou propustností se budou v okrasné zahradě líbit suchomilným klečím a nejrůznějším mrazuvzdorným importům ze subtropických horských krajů – zaručují totiž, že ani při jarním tání nedojde k přemokření a uhnívání kořenů. Ideální půdou pro většinu rostlin je středně těžká půda, tedy ta, v níž je asi polovina hlinitých částic, málo písku a jílu. Má ideální propustnost, takže dobře udržují vláhu a také si udržují stálou teplotu. V našich podmínkách mohou být tyto půdy jak vápenité, tedy zásadité, tak kyselé, tedy s velkým množstvím rašeliny a rozloženého jehličí – záleží na oblasti, kde zahradu máte. Obtížná je úprava tam, kde je půda těžká, jílovitá. Poznáte to tak, že když ji namočíte a vyválíte z ní váleček, bude držet pohromadě, obsahuje totiž vysoké procento jemných jílových částic. Taková půda je nepropustná, kořeny se v ní obtížně rozrůstají, je málo provzdušněná a také studená. Taková půda vyžaduje pro pěstování rostlin zásadní úpravu hlubokým přeoráním a promícháním s pískem a humusem. Jednou to ovšem nestačí, na jílovitém pozemku je potřeba půdu zlepšovat pravidelně, před zimou hluboko zrýt, přidat hnůj pro dobrou výživu rostlina písek pro propustnost, provzdušňování a prohřívání půdy.

TIP
Připravte se na výsadbu
Zejména v jílovitých půdách je nutné stromům a keřům připravit hlubokou jámu s kvalitní zeminou. Do spodní části jámy je dobré dát vyšší drenážní vrstvu štěrkopísku, případně i připravit drenáž pomocí trubek, aby stromy nikdy nestály v bažině. Pokud není půda do hloubky promrzlá, můžete tyto jámy na výsadbu připravit už v zimě, kdy jiné práce na zahradě neděláte a máte na to tedy dost času. Na jaře do nich nahrnete zeminu a můžete sázet. V oblastech s těžkou půdou je i záhonky pro letničky a zeleninu lépe mít připravené jinak, než tam, kde vše roste samo. Ideální je umístit je nad úroveň povrchu – obezdít je, nebo použít dřevěné bednění alespoň dvacet centimetrů vysoké a do něj dát substrát na pěstování. Počítejte s tím, že ho každý rok budete muset doplňovat, přihnojovat a zušlechťovat, protože rostliny v něm pěstované prostě nemají jinou šanci než si brát výživu jen z něj.

Další díly našeho seriálu:

Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 1
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 2
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 3
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 4
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 5
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 6
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 7
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 8
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 9
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 10
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 11
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 12
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 13
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 14
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 15
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 16
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 17
Velký zahradní seriál – zahrada krok za krokem 18

Text: Gabriela Koulová
Foto: hydroteq.co.uk, plantsandgardeningtips.com, yerconlab.en.alibaba.com, hsucompost.com, fallrivertrees.org/David Weed, murphyslawn.net, buttercupfarm.co.uk


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha