Vonné rostliny - přírodní rostlinné parfémy

Vonné rostliny - přírodní rostlinné parfémy

Rady a tipy, vydáno 22. 05. 2012

Není nad přírodu a vše přirozené, co z ní pochází, takže i přírodní vůně šířící se v našem okolí nás vždy nejvíce potěší a osvěží naši unavenou mysl. Vydejme se tedy nyní na objevnou pouť po aromatických pokojových rostlinách. Věříme, že většina z vás vůni květin opravdu oceňuje, a tak nyní nahlédneme do široké škály možností, které se nám v tomto směru nabízejí.

Rostlina dne

Řebříček obecný

Řebříček obecný

Bylina, která má hojivé účinky. Lodyhy řebříčku byly považovány za posvátné a druidové je používaly při věštění počasí,...

Vonné rostliny můžeme rozdělit do dvou skupin: na rostliny s vonnými květy a na rostliny s vonícími listy.  Mezi nejčastěji pěstované aromatické rostliny patří citrusy, frézie (Freesia), gardénie (Gardenia), hořkolist (Exacum), hyacint (Hyacintus), jasmín (Jasminum), lilie (Lilium), narcis (Narcissus), voskovka (Hoya) a věncovec (Stephanotis). Vonné květy jsou uchvacující, ale vonné listy mají ještě další přednost navíc, protože jejich vůně osvěžuje vzduch na rozdíl od květů celoročně.

Mezi rostliny s vonnými listy řadíme několik druhů pelargonií například ty s eukalyptovou nebo citronovou vůní. Doporučováno je však různé vůně nemíchat. Chcete-li z nich mít potěšení, umístěte je jednotlivě. Ve směsi různých vůní v téže místnosti jejich specifická vůně nevynikne.

Velmi vonnou rostlinou, která je často vysazována do truhlíků, aby odpuzovala škodlivý hmyz, je molice (Plectranthus).  Dalšími vonnými rostlinami jsou například myrta (Myrthus) nebo vavřín (Laurus).


 
Rostliny s jemnou vůní květů ucítíte jen zblízka. Patří k nim hořkolist (Exacum) - postavte je tam, kde si k nim můžete zblízka přivonět, naklonit se a jejich jemnou vůni si vychutnat. Například střed jídelního stolu nebo stojan ve vstupní hale by mohly být těmi pravými místy.

Některé rostliny například gardénie, hyacinty anebo lilie dokážou provonět celou místnost, takže je vlastně úplně jedno, kam je umístíte.

Rostliny, které naopak zavoní pouze, když se jich dotknete, postavte na místo, kudy se často prochází,  například do výklenku u schodiště, ke dveřím na balkon či terasu, případně do vstupní haly. Svou vůni uvolňují zejména, mnete-li jejich listy mezi prsty.

Ať už si tedy pro vůni ve vašem bytě vyberete třeba hyacint, cibulovinu, která se snadno rychlí, omamně vonící gardénii anebo věncovec, jehož květy jsou velmi často používány také do svatebních kytic, jistě obohatí váš domov o další rozměr - nezaměnitelnou vůni z přírody. 

Pokud máte rádi voňavé rostliny, pak se vám určitě bude líbit článek Šeřík - vůně měsíce května

Text: Zuzana Bohdalová
Foto:  hear.org, etsy.com, benary.com, gartenbau-becker.de, hiren-info, plantsystematics.org, gallery.cvetq.inf, openwalls.com, fictionfusion.blogspot.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

21. 09. 2016 Reagovat
Evald Hřibivoj: Vážená paní Lado, jděte taaky do prdele,
13. 11. 2015 Reagovat
Josef Novák: To je pravda, co píše ing. Píchal, jel jsem tou dvaadvacítkou a taky jsem přestupoval do vlečňáku. Ještě že tam nejela Nádvorníková, to bych šel raději pěšky.
13. 11. 2015 Reagovat
ing. Leone Prčál, Praha 2: Vážení, vězte, že ta vaše tzv." diskuse na odborné téma" je skutečně ukázkou toho, jak se vědci nemají chovat. Že jste akademicky vzdělaní? Jste pokleslý dobytek. Copak lze v nemuslimské zemi urážet ženu takovým způsobem? a vy, paní Nádvorníková, nevíte asi co je tolerance. Třeba je doktor Hřibivoj postižený a má v hlavě chaos. Buďte smířliví. A ještě k paní Petrušce - jel jsem onehdá v létě tramvají číslo 22 z Míráku a se mnou přistoupila dáma., tedy "dáma". Poznal jsem v ní Petrušku Šustrovou. Nesmrděla ale páchla jako žumpa na jaře. Já to nepoznal, neboť moje čichové chromozomy po úraze odumřely. Reakce přeplněné tramvaje mě ujistily, že není něco vpořádku. Seděli jsme v prázdné tramvaji sami. Smrdí i když její politické postoje jsou vyvoněné.
03. 10. 2015 Reagovat
Evald Hřibivoj: Krávo.
07. 10. 2015 Reagovat
Petruška Šustrová: Tedy pane doktore, to jste se ukázal. Asi to na vás řeknu Aničce Šabatové. Jestli je paní doktorka kráva, vy jste vůl a korunovanej. Jo a že prej smrdím? To je pomluva.
08. 10. 2015 Reagovat
Pavel Vůně: Smrdíš, krávo.
03. 10. 2015 Reagovat
PhDr. Nádvorníková: Milý pane doktore, se zájmem jsem si přečetla repliku na můj příspěvek. Jsem ale trochu roztrpčena z vaší poslední věty. Kdo jste, aby jste žaloval u soudu ženu, která jenom chtěla přispět do diskuse o popínavých rostlinách? Myslíte si, že vaše ego utrpí, když není po vašem? Je mi líto, že takový neomalenec, jak jste vy, se vydává za odbornou veřejnost. Spíše bych řekla odpornou veřejnost. Na Kavkaz jezdím bezmála 20 let a jen doufám, že vás příští rok v této fantaskní krajině nepotkám. Zkazila bych si celou expedici.
03. 10. 2015 Reagovat
Evald Hřibivoj: Vážená paní doktorko, už 25 let každoročně ze studijních důvodů navštěvuji Kavkaz. Vámi popisovanou rostlinu jsem v kraji Hobe viděl poprvé a naposled, dle mých záznamů z roku 1999. Musím vás ale zklamat. Tuto skutečně endemickou rostlinu jsem pojmenoval Hrivaldus inicialis a po návratu jsem jméno nechal 26.9.1999 patentovat. Prosím, nepoužívejte tento váš název. V opačném případě budu muset soudní cestou vymáhat nápravu. Dr. Evald Hřibivoj, CsC.
10. 08. 2016 Reagovat
Lada Vzteklá: Dobrý den Vážený pane doktore, toto léto jsem byla s mojí kamarádkou kempovat na Kavkaze. Jelikož bylo vedro a vlhko, v pohorkách se mi trochu zapařila noha a slezla mi kůže. Potkala nás nějaká domorodá žena a když viděla jak kulhám chtěla ránu vidět. Když jí viděla, dala mi nějakou rostlinu s kouskem papírku kde byl její název (Oringitidus Homofulus). Prý ať si s ní ránu mažu a že vše bude rychle zahojené. Měla pravdu již po třech dnech jsem byla schopná bezbolesti chodit. Bohužel se mi tento název rostliny nepodařilo naleznout ani v odborných literaturách. Věřím že máte velké zkušenosti a poradíte mi, kde tuto rostlinu sehnat a jak jí pěstovat. Moc Vám děkuji L. Vzteklá
03. 10. 2015 Reagovat
PhDr. Nádvorníková: Při svých toulkách po Kavkaze, jsem v jednom údolí v kraji Hobe objevila popínavou levotočivou soliterní rostlinu, jež měla červeno-modré, silně vonící vejcovité květy. Odřízla jsem několik řízků a "propašovala" jsem je, pod jistým rizikem, do Čech. Kupodivu se doma řízky dobře ujmuly a s úžasem jsem sledovala jejich očividný denní přírůstek. Můj známý, zaměstnanec Botanické zahrady v Praze, tento druh neuměl identifikovat a tuto endemickou rostlinu nazval Nadvornikus occidentalis. Dnes po čtyřech měsících dosahuje výšky téměř šesti metrů a stále roste. Vyzva odborné veřejnosti - ví někdo o jaký druh se jedná?

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha