Zakládáme zeleninové záhony

Zakládáme zeleninové záhony

Rady a tipy, vydáno 19. 03. 2018

Ačkoli jste se ještě před několika lety možná ze všech stran dozvídali o zbytečnosti zeleninových záhonů, když je možné vše nakoupit v supermarketu, dnes se ovšem názory mnohých výrazně mění. Opět se totiž vracíme k užitkovým zahradám, které alespoň z části pokryjí naši roční spotřebu zeleniny, ovoce i bylinek. Jaro je ideální doba pro založení záhonů, které navíc mohou zpříjemnit nebo usnadnit péči o pěstované plodiny.

Rostlina dne

Eustoma (Jícnovka)

Eustoma (Jícnovka)

Eustoma (Jícnovka) je trvalka i letnička. Dosahuje výšky 45 cm a šířky 30 cm. Eustoma má poměrně masivní šedo-zelené...

Se zeleninovými záhony byste se setkali již v renesanci, v té době ovšem u šlechtických sídel představovaly spíše okrasný prvek formálního charakteru. Zelenina byla tehdy opěvována i v uměleckých dílech a rozhodně neplatilo, že je to něco, co by se mělo skrýt za vysokými zdmi užitkové zahrady.

V současné době opět objevujeme krásu plodin, ať se jedná o ovoce či zeleninu. Obrovský zájem zaznamenaly také bylinky a léčivé rostliny, které mají v užitkové zahradě často místo vedle zeleniny. Prodejci semen nabízejí zeleninu v mnoha barevných odrůdách, které plní i okrasnou funkci, takže její pěstování baví i laickou veřejnost, která by jinak nejspíš v pěstování plodin nenašla takové zalíbení.

Pokud se i vy chystáte do pěstování zdravých plodin, pak si dobře rozmyslete, jak záhony založíte, zda v úrovni terénu nebo je nad terén vyvýšíte. Stejně tak si ujasněte, kde užitkovou zahradu na pozemku založíte, jak budete řešit likvidaci organického odpadu, kterého je na zeleninové zahradě opravdu dost, a jak budete řešit zálivku. Ačkoli se může zdát, že se jedná o úplné detaily, v praxi vám praktické řešení může ušetřit čas i námahu.

Zvednou nad terén?

Dříve bylo poměrně časté, že se záhony zakládaly v úrovni terénu. Půda se pouze rozryla rýčem, uhrabala a záhony pak jen stačilo oddělit cestičkami vyšlapanými do zeminy.

Jenže tento způsob má hned několik nedostatků. Není příliš vhodný pro osoby s bolavými zády, protože jsou pěstované plodiny poměrně těžko dostupné. Při údržbě se tedy musíme poměrně dost ohýbat až k zemi, což nesvědčí skoro nikomu. Stejně tak dochází k rozlévání zálivkové vody i do cestiček, kde ji žádné rostliny nespotřebují.

Mnohem praktičtější využití umožňují záhony vyvýšené nad terén. Samozřejmě nejlépe přístupné budou ty, které budou zvednuté nad úroveň terénu do 80 a více centimetrů, takže je lze udržovat vestoje. Takové záhony ovšem na zahradě nebudou z technických důvodů jistě převažovat, většinou to bývá řešení jen na malých zahradách, kde nechcete zeleninu pěstovat ve velkém. Údržbu záhonů ovšem usnadní i záhony vyvýšené byť i pouze o 10 centimetrů nad terén, každý centimetr je připsán k dobru, protože výrazně usnadní přístup k pěstované zelenině.

Konstrukce vyvýšených záhonů

Způsob založení vyvýšených záhonů se může výrazně lišit. Všechny metody mají své výhody i nedostatky.

Poměrně častým řešením bývá obehnání záhonů dřevěnými fošnami, které se zčásti zapustí do terénu. K tomuto účelu jsou vhodná tvrdá dřeva, jako je například dub nebo modřín, což ovšem výrazně navyšuje cenu. Měkká dřeva jsou sice finančně dostupnější, ale půdní mikroorganismy a voda během několika let povrch dřeva silně naruší, proto se nejedná o dlouhodobé řešení. Ať zvolíte jakékoli dřevo, výhoda tohoto řešení spočívá hlavně v prostorovém vymezení záhonů.

Prkna bývají vyvýšená o několik centimetrů oproti úrovni záhonů, takže nedochází ke zbytečnému rozlévání zálivkové vody do okolí. Záhony si navíc drží specifické mikroklima, díky kterému jsou plodiny hlavně na jaře částečně chráněny proti přízemním mrazům.

Další možností, která je nejčastěji využívána v přírodních zahradách, jsou vyvýšené záhony s kamenným a dřevěným jádrem, na které je nasypána zahradní zemina. Povrch zeminy je třeba důkladně pokrýt mulčovacím materiálem, ideálně třeba slámou, která zabrání erozi zeminy. „Uvnitř“ těchto záhonů bývají uloženy kmeny stromů, které ve své struktuře kumulují vodu, která se pak pozvolna uvolňuje, takže záhony netrpí tolik suchem jako ty, které bývají založeny pouze ze zahradní zeminy. Kromě kmenů bývá jádro tvořeno také nepotřebnými pařezy nebo kameny, které se postarají o odvod přebytečné vody v období bohatém na dešťové srážky.

Na co byste měli ještě myslet

Péče o zeleninovou zahradu by měla být co nejefektivnější, proto si rozmyslete, jaké technické vymoženosti a praktická řešení mohou ještě být nápomocny. Dobře si promyslete, jakým způsobem budete řešit zálivku. Jednou z možností je čerpání vody z podzemní jímky na dešťovou vodu. Pak je třeba do zahrady vhodně nainstalovat zásuvky na vodu, na které pak napojíte zahradní hadici.

Do zeleninové zahrady byste se měli pokud možno dostat suchou nohou i v nepříznivém počasí. Povrch cest by neměl být nikdy kluzký, tedy i nebezpečný. Zahradní cesty by měly být vedeny efektivně, tedy hlavně tak, aby propojovaly nejdůležitější prostory kompozice užitkové zahrady.

Na zeleninové zahradě bývá po celou sezonu velké množství organické hmoty, kterou je třeba přeměnit na kompost. Typ a velikost kompostéru volte s ohledem na množství zpracovávané hmoty. U větších zahrad bývá praktické založení dvou a více kompostérů, které pojmou kromě trávy, plevele a spadaného listí, také kuchyňský odpad či podestýlku hospodářských zvířat.

Foto a text: Lucie Peukertová


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha