Krása starých růží

Krása starých růží

Rostliny, vydáno 03. 05. 2011

Ano, i růže mají své dějiny. Vlastně se dá říct, že provázejí člověka od chvíle, kdy se pro slavnostní nebo obřadní okamžiky začal zdobit. Tisíce vyšlechtěných kultivarů se každoročně rozrůstá o další, dnes pěstované tak, aby odolávaly proměnám počasí, chorobám a škůdcům. Nezalíbila se vám ale třeba nějaká stará stolístka?

Rostlina dne

Levandule

Levandule

Levandule vytváří plný keřík s úzkými šedozelenými aromatickými listy, vysoký 30 – 60 cm. V červenci a srpnu vykvétá...

Růže se zkrátka dělí na moderní a staré – historické. Éra těch nových započala, když do Evropy doputovaly sazenice z Číny a Indie a šlechtitelé je začali křížit s domácími. Jejich úsilí se zaměřilo především na to, aby růže kvetly opakovaně – remontovaly. Z krásy květů původních druhů, nejen planých, ale i šlechtěných, se totiž můžeme těšit jen tři až šest týdnů na přelomu jara a léta, zato moderní kultivary kvetou od jara až do zámrazu. Jenomže mezi starými růžemi jsou také nepřekonané krásky, navíc se vyznačují typickou sytou vůní, kterou většina moderních růží šlechtěním ztratila nebo si jí zachovala jen málo. Obliba historických růží se tak vrací a doputovala i k nám.

Krása starých růží

Začalo to bílými květy
Původní šlechtění růží bylo velmi jednoduché – zpravidla zahradníci pracovali s náhodnou přírodní odchylkou, takové rostliny uchovávali a udržovali jejich výjimečné vlastnosti – plný bohatý květ, pozměněnou barvu nebo tvar květu. V době římského císařství byly za nejcennější považovány bílé růže s co největšími plnými květy – jejich lístky se rozsypávaly po ulicích v době slavností. Bílé a červené růže ostatně nejvíc procházejí dějinami, často se používaly i jako heraldický symbol. Stačí připomenout anglickou válku dvou růží nebo naše domácí Pány z Růže – Vítkovce, jejichž rozvětvený rod byl velmi soudržný a společně se prezentoval znakem růže v různých barvách, nejznámější z nich je jistě pětilistá růže rožmberská. Některé odrůdy stále pěstovaných starých růží datují svou historii až do 14. století. Mezi takové patří třeba bílá Alba Maxima, popisovaná Giovannim Boccacciem nebo jemně růžová Maiden´s Blush, kterou najdeme na Botticelliho obrazu Zrození Venuše. Keře přežily ve starých klášterních, hřbitovních a zámeckých zahradách a dnes jejich půvab znovu objevujeme.

Krása starých růží

Česká tradice
Zmínili jsme Pány z Růže, jejichž zahradníci měli jistě s pěstováním královny květin bohaté zkušenosti. Skutečné šlechtění ovšem přišlo až v druhé polovině 19. století. Světoběžník Rudolf Geschwinda, u kterého je střídavě uváděn český, slovenský, německý, maďarský původ, vypěstoval řadu nádherných odrůd, z nichž nejznámější je dodnes v celém světě s oblibou pěstovaná červená Gruss an Teplitz. V Čechách se růžím dařilo a daří, a tak se za krásou výpěstků dlouhé řady našich šlechtitelů můžete vydat i do některého rozária. Například v botanické zahradě v Průhonicích najdete i část věnovanou starým sadovým růžím.

​Růže pro trpělivé pěstitele
Na rozdíl od moderních růží vykvétají historické stolístky, mechovky, noisetky, damascénky, bourbonky, portlandky, remontantky (ty kvetou dvakrát ročně), bílé a keltské růže na starém dřevě. To znamená, že po zasazení se v prvním roce na mladých výhonech květů nedočkáte. Zato když se keř rozroste – a zejména sadové kultivary rozbují během tří čtyř let v bohatě větvené keře až 2,5 metru vysoké – budou obsypané záplavou sice drobnějších, zato často zajímavě tvarovaných a také nádherně vonících květů. Takové růže na jaře příliš neřežte, stačí odstranit uvadlé květy a případně mírně zastřihnout větvičky. Tady skutečně platí, že trpělivost růže přináší. Na květy si vždy počkáte až do příštího léta. Pokud chcete, aby keř zdobil zahradu i po odkvětu, pořiďte si keltské růže – ty podrží listy až dlouho podzimu a probarvují je do červenooranžových podzimních barev. Na rozdíl od moderních růží můžete ponechat na keřích těch starých i dozrávající šípky, které jsou dekorativní i v zimě. Většina historických růží je mrazuvzdorná, keltské a bílé růže pak můžete bez obav vysazovat i v oblastech, kde teplota spadá v zimě hluboko po nulu.

Krása starých růží

Pozor na choroby
Královna květin je kupodivu rostlina velmi odolná. Pokud na zimu dobře přikryjete krček, ze kterého vyrůstají naočkované větve kultivaru, dokonce i po promrznutí z něj nejspíš na jaře znovu vyrazí nové větvičky a keř svůj život obnoví. Největším problémem jsou u historických růží houbové choroby (zejména černá skvrnitost – viz článek Když růže hyzdí černé skvrny), padlí růžové a rez růžová) a plísně. Na mladých výhonech a poupatech se také rády zabydlují kolonie mšic, na listech cizopasí pilatky, svilušky a pidikřístek. Naštěstí lze se všemi problémy úspěšně bojovat jednoduchým postřikem. Je třeba začít preventivně už v květnu a pravidelně ošetření opakovat zhruba po dvou týdnech až do září. Naštěstí i zde platí to, co u vymrznutí – většina rostlin bude schopná se z napadení chorobou vzpamatovat. Důležití je neponechávat napadené listy pod keři, odstraňovat je z rostlin i záhonů a ihned je spálit.

Krása starých růží

TIP - Dobří pomocníci
Dnes existují účinné kombinované přípravky, například Saprol nebo Baycor 25 WP, které zabrání šíření houbovitých i plísňových onemocnění. Na škůdce je zase praktický Careokoncentrát, který dlouho koluje v rostlině a hmyz odpuzuje.

Text: Gabriela Koulová
Foto: gartentraum-mechthild-hermann.de, xn--gartenroute-hunsrck-mittelrhein-4id.de, bilddoktor.de, valeaston.com, rosebacche.it, rosefog,us, roses.webhost.pl, rosesloubert.com, umacasaejardim.blogspot.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

19. 05. 2015 Reagovat
drahomira: Dobry den, mam dotaz, mame starou ruzi bilou odrudu, ktera je uz od prababicky z podhranici po nemcich a ta uz koupila ten barak s tou ruzi,zacaly jsme se sestrami ji udrzovat mnozit,ale nevime nazev te ruze. Poslala bych vam fotografii a nevim kam bych se mohla obratit a zjistit co je to za ruze. S pozdravem Drahomira

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha