Violka vonná – pověstmi a bájemi opředená rostlina

Violka vonná – pověstmi a bájemi opředená rostlina

Rostliny, vydáno 05. 03. 2014

Pro jaro nenajdete snad typičtější květinu, než je violka vonná. Jako nejdokonalejší symbol jara funguje u všech národů Starého světa. Je krásná, voňavá, křehká a velmi oblíbená. Navíc její vznik a výskyt je opředen mnoha nejrůznějšími mýty.

Rostlina dne

Mahónie

Mahónie

Mahónie je stálezelená dřevina. Tvoří poměrně hustý keř, vysoký zhruba 1,5 m. Má zelené, kožovité, lesklé listy, které se...

Violka vonná (Viola odorata) lidově nazývaná fialka patří do čeledi Violaceae (violkovité) a pochází z Evropy a Asie. Na zahradách se občas objeví spíše náhodou anebo ji tam pěstujeme záměrně jako půdopokryvnou rostlinu, která vykvétá na jaře hned po sněženkách a bledulích.

V prastarých maloasijských mýtech je violka spojena s Attisem, bohem symbolizujícím život, smrt a znovuzrození. Attis, mladý a pohledný pastýř byl společníkem Cybelé. Ta byla bohyní země a beznadějně se do Attise zamilovala. Attis však její lásku neopětoval, sám se zahleděl do dcery messinského krále. Když si ji bral, na jejich svatbě se zjevila i Cybelé a všichni se v panické hrůze rozprchli. I Attis vzal nohy na ramena a prchal. Zastavil se až někde v horách. Zde sám sebe v záchvatu šílenství vykastroval a zemřel, jeho duch pak vstoupil do borovice, která stála v místě jeho smrti, z kapek jeho krve pak pod ní vyrašily fialky.
 
Podle jiné pověsti pronásledoval kdysi bůh slunce Phoebus krásnou dceru Atlasovu. Ta před jeho žhnoucími paprsky utíkala a narazila na samotného Dia, kterého žádala o ochranu. Ten její žádosti vyhověl a proměnil ji v něžnou fialku, která se dodnes skrývá před sluncem v polostínu lesa.

Další báje vypráví příběh o mladé Proserpině, dceři bohyně Ceres, která jednoho dne trhala kdesi v údolí krásné fialky. Tu se přední z ničeho nic zjevil bůh podsvětí Pluton a rozhodl se ji unést do své temné říše stínů.  Krásná panna se tak polekala, až upustila všechny kvítky na zem, ty se tam okamžitě ujaly a staly se pramatkami všech dnešních fialek po celé zemi.

V řecké mytologii je fialka spjata rovněž s narozením Iama, syna nymfy Euadné a boha Apollóna. Matka po narození svého syna opustila. Nechala jej na lůžku z fialek, kde ho medem krmili hadi. Nemluvně krátce na to nalezli pastýři a podle místa, kde dítě leželo, ho pojmenovali. Dali mu jméno Iamos podle řeckého slova ion, což znamená fialka.

Staří Křesťané si zase mezi sebou předávali báji o tom, že za vznik fialek vděčíme Adamovi, samotnému praotci lidstva. Když byl Bohem vyhnán z ráje, zakopl a upadl na nejvyšší hoře Srí Lanky (Cejlonu), kde nešťastník ležel celých sto let a těžce naříkal. Bůh se nad ním poté slitoval a poslal za ním archanděla Gabriela. Ten mu vyřídil zprávu o boží milosti a Adam se ze samé vděčnost a radosti rozplakal znovu. Z jeho slz pak na zemi vyrostly tmavé fialky.

Zkrátka kolik národů si tento drobný okouzlující kvítek zamilovalo, tolik o fialkách vzniklo nejrůznějších pověstí. Takový malý kvítek a tak dokázal rozproudit bujnou fantazii nejen našich předků.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: blog.emergencyoutdoors.com, northnorfolkworkoutgroup.org, vanmeuwen.com, hardys-plants.co.uk, korseby.net, luirig.altervista.org, botanikus.de, cruydthoeck.nl, labley.com au, lemis.com, vivaipriola.it, saratogawoodswaters.blogspot.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha