Bobkovišeň - jedovatá kráska pro každou roční dobu

Bobkovišeň - jedovatá kráska pro každou roční dobu

Stromy a keře, vydáno 15. 09. 2011

Věčně zelené neopadavé keře jsou stále oblíbenějším prvkem našich zahrad, protože i v zimě poskytují nádherný pohled, obzvlášť když jsou už trochu ojíněné nebo ozdobené sněhovou krustou. Jako živý plot navíc přes celý rok poskytují chráněné soukromí.

Rostlina dne

Řebříček obecný

Řebříček obecný

Bylina, která má hojivé účinky. Lodyhy řebříčku byly považovány za posvátné a druidové je používaly při věštění počasí,...

Jednou z ideálních stálezelených rostlin jak pro živý plot, tak pro zakrytí nevzhledného zahradního koutu je bobkovišeň, u nás již tradičně pěstovaný keř. Patří do obsáhlého rodu slivoní (Prunus), který je systematicky poměrně složitý a mnohé druhy se od sebe značně liší. Stačí vzpomenout broskve, třešně, mandle, meruňky. Z tohoto důvodu někteří botanici neuznávají tento souhrnný rod a dělí ho na spoustu malých rodů. Bobkovišeň je blízká střemchám a někdy se řadí do samostatného rodu Laurocerasus. V literatuře se také můžeme setkat s českým jménem vavřínovec. V přírodě se vyskytuje na východním Balkánu, v Turecku a na Kavkaze. Vyhledává horské bukové lesy, vlhká a stinná údolí. V zahradách se běžně pěstuje již od středověku. Do Evropy byla dovezena z Trabzonu do Cařihradu v roce 1546. V roce 1574 ji Clusius přivezl do Vídně, odkud se rozšířila v klášterních a zámeckých parcích napříč celou Evropou.

Portugalský vavřín
Asi nejoblíbenější je u nás Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica)  neboli portugalský vavřín. Tento keř/strom sám tvoří nádherný pravidelný tvar se silnými, pevnými větvemi. Má půvabně svěšené, tmavě zelené, drobné listy s červenými okraji a řapíky. Květ je velmi podobný ostatním bobkovišním pouze s tím rozdílem, že laty bílých květů se netyčí vzpřímeně, ale padají do stran. V jižních zemích se tato rostlina těší takové popularitě, že jsou k dispozici formy keřovité, polokmínky, stromy na vysokém kmeni, i stříhané tvary. Tento celoročně zelený krasavec je snáz odolává mrazu než některé velkolisté bobkovišně, má totiž menší listy s menším obsahem vody, jejíž odpar bývá v mrazech největší problém. Miluje slunce, ale v zimě při dlouhotrvajících mrazech ji přikryjte bílou netkanou textilií, aby jí slunce nespálilo listy. Půdu má ráda kyselejší, humózní, vlhkou. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, nezapomeňte keře zalévat.

Pozor na jedovaté plody
Bobkovišeň má mnoho dalších. V původních krajích vytváří mohutné keře, dorůstá výšky kolem šesti metrů. U nás se vytáhne jen do dvou metrů, keře jsou nepravidelně řídce polokulovité, obrys není jednolitý, místy bývá průhledný. Nejvýraznějším znakem jsou velmi hezké kožovité elipsovité listy, které zůstávají na keři celoročně. Délka listů se liší podle odrůd, v průměru dosahuje 10-15 cm, okraje listů jsou celistvé. Květy jsou bílé, sestavené v štíhlých hustých hroznech a objevují se v průběhu května až v červnu. Plody jsou drobné černé peckovičky. Ptáci se jimi v zimě rádi krmí, pro člověka jsou ale jedovaté. Listy jsou hořké a po rozemnutí voní po hořkých mandlích. Obsahují silice a glykosid isoamygdalin (prulaurasin), který při fermentaci postupně uvolňuje jedovatý kyanovodík. Otrava bobkovišní byla popsána až v roce 1728. Projevuje se zvracením, průjmy, zčervenáním obličeje, vzrušením, bolestmi hlavy, závratěmi, zesíleným dýcháním, ospalostí až ztrátou vědomí.

Jako podrost, živý plot i solitér
Bobkovišeň vysazujeme zjara z kontejneru nebo s kvalitním kořenovým balem. Řez omezujeme na odstraňování suchých a nemocných větví, i když bobkovišeň snese i hlubší řez, ale vyžaduje opatrnost, abyste při zkracování větví nepřestřihali listy. Starší exempláře snášejí špatně přesazování. Možnosti výsadby v zahradě jsou poměrně rozmanité. Nejčastěji se používá jako podrost a do keřových skupin. Dá se vysazovat také do nádob, ale musí se v zimním období dobře zabezpečit proti promrzání. Samozřejmě se používá na dekoraci v různých aranžmá. Vytváří zajímavé podrosty mezi vysokými řídkými dřevinami. Působivé jsou i skupiny s rozmanitě tvarovaným listem rozdílných odrůd. Často se vysazuje před porosty rododendronů, kombinuje se s cesmínami a hlohyní. Dále se hodí pro volně rostoucí živé ploty v teplejších oblastech, v našich podmínkách se častěji využívá ve směsi dřevin, ale i jednodruhový plot je zajímavý. Bobkovišeň  ale potěší oko i jako solitér.

Kombinace různých odrůd
U nás se tradičně pěstují otužilé odrůdy Schipkaensis, Caucasica a Zabeliana. Nejčastěji se vysazují jako podrost. Schipkaensis má řidší vzrůst a dosahuje kolem 2 m, listy jsou podlouhlé a tmavě zelené. Dobře se osvědčila také bujně rostoucí odrůda Caucasica. Zabeliana má nižší a lehce převislý růst v rozmezí 1-1,5 m, snese sucho, hodí se i na živé ploty. Do vegetačních nádob se používá odrůda Otto Luyken vysoká jen asi metr, s tmavě zeleným listem a výraznými dlouhými hrozny bílých květů. Sortiment bobkovišní je bohatý, obsahuje i odrůdy s kresbou na listě, ty jsou ale mnohem choulostivější na mráz. Nejmenší odrůdou bobkovišně je Mount Vernon, americký kultivar , který se používá do skalek, na kraje záhonů nebo jako luxusně vyhlížející půdní pokryv. Listy jsou vysoce lesklé a přestože se jedná o zakrslou formu, zachovává si velikost listů původních druhů – jsou až 15 cm dlouhé. Jsou jasně až tmavě zelené, mírně svěšené, což rostlině dodává eleganci.

Některé jsou léčivky
Pozoruhodnou odrůdou je Střemcha bobková  neboli Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), o níž se v Českém herbáři z roku 1899 píše: „Z jejího listí připravuje se léčivá vodička. Obsahuje modřeťovou kyselinu, a jest velmi důležitým, často potřebovaným lékem; léčí podrážděnou míchu a čivy; ve větších dávkách způsobuje závrať i smrt. — Dává se obyčejně smíšena s jinými léky; sama o sobě co kapky (5 —15, 3—4krát za 24 hodin) při zácpě, čmýře špatné, bolestech čivních. Bez rady lékařské není radno užívati vody této.“ Po fermentaci a destilaci s vodní parou se získávala bobkotřešňová voda, která se používala hlavně v kosmetice a homeopatii, uplatnění našla i jako sedativum. V současné době se uvažuje o její využití jako podpůrného prostředku při léčbě rakoviny. Léčivé účinky této rostliny ale ponechte odborníkům, nebezpečí otravy je příliš velké.

TIP
Proměnlivý živý plot
Vysaďte vedle sebe různé odrůdy bobkovišní, a zakomponujte do nich keřovitý  břečťan, stálezelené rododendrony, cesmíny a hlohyně. Pro takový živý plot potřebujete dostatečně široký prostor, získáte tak hustý, během roku barvy měnící, velice efektní předěl od sousedů nebo od ulice.


Text: Gabriela Koulová
Foto: arbolesyarbustos.com, florum.fr, plantexpress.eu, Karduelis, citygardenguide.com, qscaping.com, davesgarden.com, capa-2011.forumgratuit.org, jacksonsnurseries.co.uk, obotanicoaprendiznaterradosespantos.blogspot.com, pepinieresdekerzarch.fr, iesfcodeorellana.juntaextremadura.net, architecturalplants.com, plantnu.nl, chewvalleytrees.co.uk, eggert-baumschulen.de, verdiincontri.com, ornamental-trees.co.uk, pseewald.com, joannesgardentoday.com, trees.stanford.edu, pershore.ac.uk, aphotoflora.com, onlineplantguide.com, aproposdujardin-direct.com, gallery.nen.gov.uk, mahoneysgarden.com, pflanzmich.de, pictokon.net, velenu.blogspot.com, verdiincontri.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha