Jak se zbavit lišejníku na stromech?

Jak se zbavit lišejníku na stromech?

Stromy a keře, vydáno 07. 11. 2016

Lišejníky trápí často pěstitele ovocných stromů. Jak moc jsou jimi dřeviny ohroženy a nakolik jim škodí? A nejdůležitější otázka: Lze se jich zbavit a jakým způsobem? Odpovíme v našem dnešním článku.

Rostlina dne

Krásnoplodka

Krásnoplodka

Stálezelené nebo opadavé keře i stromky, letorosty jsou kulaté až čtyřhranné, listy pilovité, květy drobné, plody...

Lišejníky jsou tvořeny soužitím řas a hub.  Vzájemně si poskytují to, co sami nedokážou vytvořit. Houbová vlákna si sama nedovedou vytvořit cukry, ovšem to za ně zvládnou řasy opatřené chlorofylem. Houby zase dovedou takřka ze všech druhů substrátů získat živiny. Navíc dokážou chránit řasy při nepříznivých podmínkách před vyschnutím. Lišejníky mohou být keříčkovité, korovité nebo lupenité.

Nejvíc s jim daří v podhorských oblastech

Lišejníky nejenže obalují větve a kmeny ovocných stromů, ještě navíc poskytují úkryt škodlivému hmyzu. Lišejníky bývají na ovocných stromech nejčastěji tam, kde jsou ovocné dřeviny pěstovány v blízkosti jehličnatých dřevin v oblasti podhůří a na horách. V poslední době se jim daří proto, že do ovzduší uniká méně emisí, na které jsou lišejníky velmi citlivé.  Jsou to vlastně indikátory čistého životního prostředí. 

Jak lišejníky stromům škodí

Sice není zcela prokázáno, že by lišejníky poškozovaly ovocné stromy přímo, ale nepřímé poškození je zcela prokazatelné. Jednoleté přírůstky ovocných stromů se kvůli lišejníkům zkracují, stromy vyhánějí vlky (falešné výhony), kůra stromů šupinatí a navíc poskytuje zázemí škodlivému hmyzu.

Stromy porostlé lišejníky předčasně stárnou a odumírají. A to je jistě dostatek důvodů pro to, abychom se lišejníků na stromech, a zvláště na těch ovocných, zbavovali.

Jak proti lišejníkům bojovali naši předkové 

Dříve se doporučovalo provést odstranění lišejníků po dešti pomocí drátěných kartáčů. Odstraněné lišejníky by neměly dopadat na půdu pod stromem, ale do plachty, rozložené pod stromem. Naškrabaný odpad je třeba důkladně spálit, už proto, že může obsahovat spoustu škodlivého hmyzu.

Předkové dále doporučovali pravidelné prořezávání a prosvětlování stromů. Po očištění kmene stromu a silnějších větví se doporučovalo důkladně natřít očištěná místa organickými barvivy. Ovšem ta byla pro ochranu rostlin již dávno zakázána. Jako ještě účinnější náhrada byl doporučován nátěr směsí 15% vápenného mléka a 15% roztoku kainitu. 

Využijte výluh dřevního popela a vápna

Pro svou vysokou účinnost způsobenou velkým množstvím živin obsažených v dřevním popelu se doporučuje speciální směs. Ta se míchá z 8 dílů vody, 1 dílu dřevního popela a 1 dílu žíravého vápna. Směs připravená v kádi se každý den promíchává, a to po dobu jednoho týdne. Pak se nechá ustát a čirou tekutinou se natírají silnější lišejníky napadené větve a rovněž kmeny stromů. Tato směs je i v současnosti považována za účinné a především ekologicky šetrné řešení.

16 000 druhů lišejníků   

Takto vysoké číslo patří všem druhům lišejníků, které můžeme vidět na celém zemském povrchu. Ale jen 1 700 z celkového počtu se jich vyskytuje u nás v ČR. Jsou samostatnou botanickou skupinou Lichens (lišejníky). V tělech lišejníků je obsaženo velké množství lišejníkových kyselin, specifických produktů látkové výměny. Nejčastěji se lišejníky rozmnožují vegetativně, například prostřednictvím úlomků. Mají však i schopnost množit se pomocí speciálních rozmnožovacích tělísek.

S lišejníky se můžeme setkat nejen na stromech, ale i na plotech, zdech, na stromové kůře, ale i na kamenech. Vyhovují jim vyšší polohy. Rostou velmi pomalu, jsou odolné jak vůči suchu, tak vůči teplotním výkyvům a k životu nepotřebují mnoho živin.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Profimedia


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

07. 11. 2016 Reagovat
Baska: Obávám se, že tento článek je poněkud ´paskvil´. Stromy s lišejníky sice již mívají menší přírůstky a případně více prosychají, ale především z toho důvodu, že jde vesměs již o stromy starší případně zanedbané nebo naopak ošetřované, ale nevhodně (přehoustlé koruny z důvodu nevhodně prováděného řezu apod.). Takže by bylo vhodné nezaměňovat průvodní jev a příčinu. A nepochybně mohou poskytovat úkryt řadě druhů hmyzu, ale v tom případě jak škodlivého, tak užitečného.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha