Skořicovníky léčí

Skořicovníky léčí

Stromy a keře, vydáno 18. 12. 2012

Skořice je v evropské kuchyni velmi hojně používaným kořením. Jedná se o součást mnoha kořenících směsí. Má nezaměnitelnou chuť i vůni, které si právě během Vánoc užíváme. Mnohdy ale netušíme, odkud se toto koření vlastně na našich stolech bere.

Rostlina dne

Černý rybíz

Černý rybíz

Rybíz černý je rozložitý až 2 m vysoký ovocný keř. Od dubna do května se na rostlině objevují květy zelenkavě červené...

Skořice patří k nejstaršímu koření na světě. Zmínky o jejím pěstování a využívání jsou staré pět tisíc let. Starověcí Egypťané a Peršané čile obchodovali s Čínou a toto koření používali nejen do pokrmů, ale i jako přísadu do kadidel.
  
Skořicovníky (Cinamonum) patří do skupiny tropických a subtropických dřevin z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Těch je více než 20 druhů a vyskytují se především v jihovýchodní Asii. Zpravidla jsou to stromy dosahující výšky mezi 10 – 15 metry, na plantážích však bývají formovány do tvaru keřů, aby se tím zjednodušila sklizeň kůry. Ta se sbírá v květnu a říjnu, kdy mají rostliny mízu a tudíž se dá kůra snadno sloupnout. Vrchní kůra je hořká, seškrábe se a přikryje rohožemi, aby došlo k fermentaci, ztrátě hořkosti a posílení vůně. Pak se ještě suší na slunci. Kůra je vlastně nám známé koření. Sbírají se však i květy. Podle toho, o jaký druh skořicovníku se jedná.



Hospodářsky nejvyužívanější jsou dva druhy skořicovníku. Prvním je skořicovník cejlonský (Cinnamonum verum). Tento druh je původem z Indie. Tříleté výhony těchto keřů poskytují kůru, která se sbírá a suší. Právě sušením se stáčí do velmi dobře známých ruliček.

Skořicovník čínský (Cinnamonum cassia), druhý nejpěstovanější druh, dává při sběru spíše zlomkové kusy kůry. Ta je celkově hrubší, protože se získává ze starších větví, dokonce až ze sedmiletých. Je tedy i tmavší a také již méně aromatická. Právě z tohoto druhu se kromě kůry získávají i květy těsně po odkvětu. Jedná se o takzvané kasiové květy. Ty svým vzhledem připomínají hřebíček. Využívají se jako koření pouze v některých oblastech Číny a Indie.

V tropické Asii se jako koření používá i kůra jiných skořicovníků, hlavně skořice indonéská (Cinnamonum burmanii) a také vietnamská skořice (Cinnamonum loureii). Hojně se využívají listy skořice Cinnamonum tamala, a to v severoindické kuchyni. Je to koření vhodné k dochucování masa i zeleniny.



Evropská kuchyně využívá skořici téměř výhradně k dochucování sladkých pokrmů. Dáváme ji do moučníků, kompotů, provoníme s ní svařené víno anebo ovocné čaje. V Asii má skořice mnohem širší možnosti využití. Je tam běžně přidávána do obilovin, luštěnin, zeleniny, i masa. Tvoří součást kořenících směsí, jako jsou například kari, garam masala, baharat nebo koření pěti vůní.

Skořiceléčivý vliv na naše trávení, zvyšuje chuť k jídlu a léčí průjem. Ze skořicovníků se získávají silice, jež mají antimikrobiální a dezinfekční účinky.  

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: herbal-supplement-resource.com, dogaltedavi.net, refuahnaturals.com, bonanza.com, indiabiodiversity.org, online-utility.org


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha