Znáte komunitní zahrádkaření?

Znáte komunitní zahrádkaření?

Zahradní inspirace, vydáno 02. 09. 2015

Komunitní zahrádkaření se stává novým městským fenoménem. Po revoluci měli lidé jiné zájmy – více cestovali, věnovali se koníčkům a na tradiční zahrádkaření moc času nezbývalo. Dnes ale skokově přibývá lidí nadšených do výroby vlastních potravin a tak vznikají uprostřed velkých měst malé či větší zahrádky, které jsou výsledkem práce zmíněných komunit.

Rostlina dne

Řebříček obecný

Řebříček obecný

Bylina, která má hojivé účinky. Lodyhy řebříčku byly považovány za posvátné a druidové je používaly při věštění počasí,...

 

Náplň činnosti komunitních zahrad

Do městských komunitních skupin zahrádkářů jsou zváni všichni, kdo touží nejen pěstovat vlastníma rukama některé plodiny, ale také udržovat mezilidské vztahy na dobré úrovni a aktivně odpočívat třeba s hráběmi nebo lopatkou v ruce. Při takovémto komunitním soužití není žádnou výjimkou, že se setkáte se sousedy, proberete důležité události v okruhu vašeho bydliště a možná nejen to.  Velký význam to má i pro děti, které žijí odtrženi od přírody a přirozený koloběh života, růstu a zániku jim je cizí. Takto si ho můžou prožít od semínka po konzumaci plodů své práce. 

Kde čerpat informace a znalosti

Komunitní zahrady vznikají nejčastěji právě uprostřed měst. Jejich kolébkou jsou velká města ve Francii, Itálii, Británii, Německu a Finsku. Na webových stránkách tyto „urban gardens“, jak se jim v zahraničí běžně říká, nabízejí rady a nápady na realizaci komunitních zahrad svým méně zkušeným následovníkům. U nás už mají bohaté zkušenosti s komunitními zahradami města jako Praha, Brno, Most, Turnov nebo Chomutov.

 

Urban gardening současnosti

První komunitní zahrady vznikaly již v první polovině 19. století ve velké Británii a užívali je ti, kteří přišli z venkova do měst a přišli tak o vlastní zdroj potravy. Dnes je důvod jejich provozování jiný – návrat k přirozenému způsobu života (v rámci možností života ve městě) a pochopitelně i touha po vlastních výpěstcích.

Zahrady nemusí být nutně zakládány jen na venkovních plochách,  mohou to být také střešní zahrady, minizahrádky na balkonech, nebo v prolukách po zbořených domech. Pěstuje se i na betonu ve vyvýšených záhonech, nebo vacích naplněných zeminou.

K trendu zakládání komunitních zahrad přispívá i to, že všichni stále více vnímáme to, co konzumujeme. Záleží nám stále více na kvalitě jídla, ale také nám jde o ekologické přístupy k jeho pěstování a ke svému okolí. Zelenina vypěstovaná na pár metrech čtverečných nás neuživí, ale pomůže lépe si uvědomit, co vlastně konzumujeme, také nás vrací k přírodě a v neposlední řadě jde o aktivní způsob trávení volného času. Také oživuje často nevyužité a chátrající kousky měst, aby v nich zase začal fungovat život. 

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: guerrillagardening.org,  static.fanpage.it, 4. bp.blogspot.com, coltivareorto.it, i48.tinypic.com, nonsprecare.it, gapersblock.com, steinershow.org, frritegotto.it.


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha