Znáte komunitní zahrádkaření?

Znáte komunitní zahrádkaření?

Zahradní inspirace, vydáno 02. 09. 2015

Komunitní zahrádkaření se stává novým městským fenoménem. Po revoluci měli lidé jiné zájmy – více cestovali, věnovali se koníčkům a na tradiční zahrádkaření moc času nezbývalo. Dnes ale skokově přibývá lidí nadšených do výroby vlastních potravin a tak vznikají uprostřed velkých měst malé či větší zahrádky, které jsou výsledkem práce zmíněných komunit.

Rostlina dne

Dymnivka

Dymnivka

Masitými výhony a dělenými listy velmi nápadná trvalka. Květy přes bílou, žlutou a růžovou barvu až po modrou s nápadnými...

 

Náplň činnosti komunitních zahrad

Do městských komunitních skupin zahrádkářů jsou zváni všichni, kdo touží nejen pěstovat vlastníma rukama některé plodiny, ale také udržovat mezilidské vztahy na dobré úrovni a aktivně odpočívat třeba s hráběmi nebo lopatkou v ruce. Při takovémto komunitním soužití není žádnou výjimkou, že se setkáte se sousedy, proberete důležité události v okruhu vašeho bydliště a možná nejen to.  Velký význam to má i pro děti, které žijí odtrženi od přírody a přirozený koloběh života, růstu a zániku jim je cizí. Takto si ho můžou prožít od semínka po konzumaci plodů své práce. 

Kde čerpat informace a znalosti

Komunitní zahrady vznikají nejčastěji právě uprostřed měst. Jejich kolébkou jsou velká města ve Francii, Itálii, Británii, Německu a Finsku. Na webových stránkách tyto „urban gardens“, jak se jim v zahraničí běžně říká, nabízejí rady a nápady na realizaci komunitních zahrad svým méně zkušeným následovníkům. U nás už mají bohaté zkušenosti s komunitními zahradami města jako Praha, Brno, Most, Turnov nebo Chomutov.

 

Urban gardening současnosti

První komunitní zahrady vznikaly již v první polovině 19. století ve velké Británii a užívali je ti, kteří přišli z venkova do měst a přišli tak o vlastní zdroj potravy. Dnes je důvod jejich provozování jiný – návrat k přirozenému způsobu života (v rámci možností života ve městě) a pochopitelně i touha po vlastních výpěstcích.

Zahrady nemusí být nutně zakládány jen na venkovních plochách,  mohou to být také střešní zahrady, minizahrádky na balkonech, nebo v prolukách po zbořených domech. Pěstuje se i na betonu ve vyvýšených záhonech, nebo vacích naplněných zeminou.

K trendu zakládání komunitních zahrad přispívá i to, že všichni stále více vnímáme to, co konzumujeme. Záleží nám stále více na kvalitě jídla, ale také nám jde o ekologické přístupy k jeho pěstování a ke svému okolí. Zelenina vypěstovaná na pár metrech čtverečných nás neuživí, ale pomůže lépe si uvědomit, co vlastně konzumujeme, také nás vrací k přírodě a v neposlední řadě jde o aktivní způsob trávení volného času. Také oživuje často nevyužité a chátrající kousky měst, aby v nich zase začal fungovat život. 

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: guerrillagardening.org,  static.fanpage.it, 4. bp.blogspot.com, coltivareorto.it, i48.tinypic.com, nonsprecare.it, gapersblock.com, steinershow.org, frritegotto.it.


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha