Aloe vera – zázrak mezi rostlinami

Tu vzácnou léčivou surovinu ukrývá rostlina v podobě průhledného gelu a průzračné šťávy pod povrchem svých špičatých listů. Vědecké studie, které rozebraly průzračnou šťávu dopodrobna, zjistily, že se jedná o sloučeninu uhlohydrátu nazývaného aceannan. Následná zkoumání potvrdila možnost léčebných účinků na lidský organismus v případě nádorů, vředů, zánětů, poranění, ale dokonce i rakoviny a AIDS.

Aloe vera pomáhá zdraví i kráse těla. Mnoho přípravků a kosmetiky si z ní můžeme vyrobit sami. Aloe vera – aloe pravá (aloe arabská) má výraznou nahořklou chuť, která při požití možná nechutná zrovna ideálně. Hojně se pěstuje v Indii, odtud pochází nejkvalitnější šťáva. Ovšem její produkci se věnují i na jiných místech Asie, v přímořských oblastech i na Arabském poloostrově.

Pravou aloe poznáte podle dlouhých tlustých listů s bílými skvrnami. Na okrajích listů má ostré ostny. Její listy vyrůstají z trsnaté růžice. V zemi je uchycená dlouhým a silným kořenem.

Ať už lidovému léčitelství věříme nebo ne, je třeba přiznat této rostlině notné úspěchy. Jako přírodní lék ji znali již ve starověku. A od té doby zájem o její blahodárné účinky jen a jen roste. Na celém světě existuje na 275 druhů rostlin rodu aloe. Pro vnitřní použití se získává šťáva ze tří druhů aloe, ovšem ta nejlepší je právě z aloe pravé, která bývá nazývána Succotrine aloes. Komerčně využívány jsou tři až čtyři druhy. Největší věhlas si získala Aloe barbadensis Miller známá právě jako Aloe vera Linne aneb také Aloe vulgaris Lamarc. V závislosti na půdních podmínkách a také na počasí rostlina dozrává za jeden rok, ale někdy až za pět let.

Proč  aloe?

Slovo ‚aloe‘ má původ v arabském výrazu ‚alloeh‘ anebo v hebrejském výrazu ‚halal‘. Význam tohoto slova zní ‚hořká jasná substance‘. Takovýto popis přesně odpovídá popisu jednomu ze dvou prvků, které listy aloe vera obsahují. Hned pod povrchem listu v rýhované obrubě se nachází latex. Latex společně s trny na okraji listů mají pravděpodobně za úkol odrazovat hmyz a jiné živočichy od pojídání rostliny.

Druhá substance listu je polotuhá a jasná. Ta vytváří parenchym a známá je jako gel. Někomu gel nevoní, pro jiné má příjemnou rostlinnou vůni. Právě tento gel je tím, co rostlinu udržuje neustále vlhkou po velmi dlouhou dobu. Aloe má schopnost zcela uzavřít průduchy a tím se vyhnout ztrátě vody, stejně je tomu u juky, agáve nebo kaktusu. Díky tomu jsou tyto rostliny schopné přežít i dlouhá období sucha.

Zdroj: shutterstock.com

V čem aloe pomáhá?

Ačkoli během dlouhých let, co je aloe vera užívána, došlo k mnoha protikladným závěrům či hodnocením její efektivity, stále se upínáme k tomu, že aloe vera bychom rozhodně měli vyzkoušet. Co kdyby právě nám zabrala na při léčbě zdravotních problémů, ke kterým ji dosud nikdo nevyzkoušel. Prozatím je aloe efektivně používána k hojení spálenin, při porušení celistvosti pokožky, po bodnutí hmyzu, proti podlitinám, na akné i suchou pokožku, na kožní vředy nebo kůži spálenou sluncem. Někdo ji zkouší i na svalové křeče, proti plešatosti, anebo k léčbě lupénky.

Jiní mají s aloe větší zkušenosti při vnitřním užívání. Šťáva i gel se používají při léčbě cukrovky, vysokého krevního tlaku, bolestí hlavy, žaludečním vředům, artritidě, nespavosti, špatného dechu. Často se s aloe setkáváme jako s přídavkem deodorantů, šamponů, vody po holení, mýdel, pleťových krémů. Někdo dokonce využívá aloe vera k tomu, aby zbavil své domácí mazlíčky blech.

Zdroj: shutterstock.com

Foto: Shutterstock.com