Čajovník čínský – rostlina, která změnila dějiny

Různé rostliny měly v dějinách lidstva různý význam, některé ovlivnily výživu celé populace, jiné významně pronikly do medicíny a další měly zcela unikátní vliv na vývoj ekonomiky. Čajovník čínský jako rostlina však v sobě zahrnuje všechna tato hlediska.

Mnoho staletí nazpět se nevyrovnalo ani nevyrovná nic šálku kvalitního čaje zklidňujícího naši mysl, blahodárně působícího na naše tělo. Účinky nápoje připraveného ze sušených lístků a vařící vody zná zkrátka celý svět.  Z historického hlediska čaj takřka zničil čínskou kulturu, zároveň díky němu spatřila světlo světa americká Deklarace nezávislosti a v neposlední řadě si tato rostlinapodrobila i tisíce lidí v jihovýchodní části Asie. Historický vliv čajovníku čínského (Camellia sinensis) je tedy zcela nepopiratelný.

Podle legend se čaj jako nápoj z lístků stromu dožívajícího se věku až 50 let, připravuje už déle než 4500 let. Tento strom, který může dorůst až do výšky mezi 15 a 30 metry se pro účely sklizně pěstuje pouze do výšky 1,5 metru a volně roste takřka od Indie až po Čínu a ještě i dál. Traduje se, že čaj jako nápoj byl již v roce 2737 př. n. l. objeven císařem Šem- nungem.

Čína již dávno díky ohromné rozloze půdy, na které se čajovník úspěšně pěstuje, předčila Indii v produkci čaje a stala se světovou jedničkou v tomto oboru.

Čajovníkové keře jsou pravidelně stříhány, aby se podpořil růst mladých čajových lístků. Hbití sběrači nosící na zádech koše uštipují z vrcholků keřů výhonky pupenů se dvěma nejmladšími lístky. Palcem a dalším prstem uštípnou konec výhonku a drží jej uschovaný v dlani. Prvotřídní čaj vzniká opravdu jen ze dvou nejmladších lístků v pupenu, někteří pěstitelé, které zajímá spíše sesbírané množství, než kvalita čaje, dovolují svým sběračům uštipovat tři nejmladší čajové lístky.

V Číně je odjakživa považována nabídka čaje za společenskou událost mající hned několik významů. V prvé řadě se může jednat o projev úcty vůči starší osobě, dále může podávání čaje znamenat omluvu, ale také vyjadřovat díky, a to při čínském svatebním obřadu. Jednu dobu byl například zelený čaj v samotné Číně tak vzácný, že došlo k jeho směňování za opium. Dovoz čaje ovšem vždy patřil k nejvýznamnějším historickým obchodním transakcím, kdy byl vyvažován takřka zlatem či jinými drahými kovy.

Celosvětové nadšení pro pití čaje nezná mezí, a tak dalo vzniknout mnoha dalším druhům čaje, ke kterým řadíme nejen čaj černý a zelený, ale i bílý a žlutý a také jasmínový či chryzantémový.

Text: Zuzana Bohdalová