Černý rybíz jako léčivá rostlina

Již ve 14. století se černý rybíz pěstoval jako léčivá rostlina. Později, a to v 16. století se začal pěstovat ve velkém a ze západní Evropy se jeho pěstování šířilo také do dalších zemí. Pěstování černého rybízu je tedy několik stovek let starou tradicí, která by si zasloužila obnovit, neboť jeho léčebné účinky jsou již dávno prověřené a přesto se u nás černý rybíz pěstuje tak málo!

Šlechtění černého rybízu dospělo tak daleko, že současný trh může pěstitelům nabídnout i odrůdy odolné proti houbovým chorobám a navíc s velkým výnosem a atraktivními plody. Černý rybíz je dokonce ve srovnání s rybízem červeným méně náročný, co se týče půdní vlhkosti, a tak je možné pěstovat jej na lehčích výhřevných půdách. Ty by však měly být humózní se slabě alkalickou reakcí. Pro pěstování černého rybízu jsou vhodné teplejší nížinné oblasti.

V současnosti patří k nejodolnějším druhům černého rybízu odrůdy Tiben, Tisel a Ben Connan. Keře vysazujeme do zahrad v řadách, kde vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být od 0,5 m až po maximálně 1,5 m, a to podle odrůdy a typu jejího růstu. Abychom podpořili typickou vlastnost rostlin vytvářet větší množství kořenů, vysazujeme keře o 10 cm hlouběji, než původně rostly ve školce. Pro podnože keřů pěstovaných jako stromek se používá meruzalka zlatá. Pěstování rybízu ve tvaru stromků je však mnohem méně časté než pěstování ve tvaru keřů.

Před řezem keřů je třeba i uvědomit zásadní skutečnost, že černý rybíz plodí na loňském dřevě. Jeho výsadba je ideální na podzim, kdy je možné a vhodné také radikálně seřezat všechny výhony na 4-5 cm, to znamená nejvýše na 2 očka. Dokud nemá keř potřebný počet větví, opakujeme takový řez, dokud se keřík dostatečně nerozvine. Správně a dostatečně vyvinutý keř černého rybízu má mít 8 až 10 větví a ty se pak během let neustále obměňují novými výhony. Staré větve seřezáváme vždy až u země, tím se podpoří růst nových silných výhonů. Postraní výhony však nezkracujeme.

Pro rozšíření sortimentu bobulovin lze pro zahradu zvolit ještě křížence černého rybízu s angreštem – jostu. Ta má velikost plodů blížících se spíše angreštu, ale chuťově připomíná černý rybíz.

Černý rybíz můžeme využívat k přímé konzumaci, ale rovněž k výrobě zavařenin, džemů anebo z něj vyrábět domácí víno či lisovat ovocné šťávy, které se dají dobře konzervovat. Vzhledem k vysokému obsahu vitamínu C je dobré konzumovat jej zvláště v období zvýšeného výskytu chřipkových onemocnění. Šťáva z černého rybízu významně pomáhá při únavě, účinkuje proti stresu a při rekonvalescenci po těžkých chorobách. Dokonce i listy černého rybízu mají výrazné léčivé schopnosti, působí jako spolehlivé antirevmatikum, proti praskání cév a účinkují tedy i na cévní choroby. Listy černého rybízu fungují rovněž jako pomocné léčivo při močových a ledvinových zánětech. Jak listy, tak plody je možné užívat při chorobách z nachlazení a také jako kloktadlo.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: korsgaardscommentary.com, public-domain-image.com, tasty-dishes.com, soho.foxmoorfarm.ca, vanmeuwen.com, vodorasli.com, suttons.co.uk, fruitwarehouse. blogspot.com, ornamental-trees.co.uk, bookdrum.com, fusionteas.com, punmiris.com

27.11.2013 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist