Co je vlastně kompost

Slovo, které patří do zahrádkářského slovníku stejně jako trávník nebo záhonek. Všichni ho používáme. Víme ale, co znamená? Pokud si představíte nevzhlednou hromadu odpadu kdesi v koutě zahrady, jste tak trochu sto let za opicemi.

Především: Kompost není směs domácího a zahradního odpadu, ale to, co z něj vznikne. Když použijeme jiné slovo stejného významu – humus – jistě je každému rázem jasno. Svrchní vrstvička úrodné půdy plná organické i anorganické výživy pro rostliny, ano to je humus neboli kompost. V nerušeně se vyvíjející přírodě vzniká přirozenou cestou. Zetlelé listí, jehličí, zbytky trávy i jiných rostlin poskytují výživu těm budoucím. Čistý přírodní cyklus si zkrátka s výživou vystačí sám. My netrpěliví zahrádkáři ovšem od záhonků očekáváme nejen zrychlený, ale pěstováním druhů, které půdu značně vyčerpávají, také pro přírodu příliš náročný proces. Musíme jí tedy pomáhat přihnojováním. Nejlepší hnojivo je pak samozřejmě to, které vznikne oním magickým procesem přerodu organických zbytků v humus.

Takže přece jen hromada odpadu?

Ale ne. Neohraničená nevzhledná hromada by to rozhodně být neměla. Kompostujeme zásadně na ohraničeném místě. Někomu bude stačit doma z prkýnek stlučené bednění, ohrádka, pevně ukotvená volnými konci svislých dřevěných pilířů do země. Někdo si takovou dřevěnou ohrádku raději dojde koupit do hobby marketu a tam nejspíš objeví i další, trvanlivější a praktičtější plastové kompostéry. Mohou mít opět podobu jednoduché bedny bez dna. Pro urychlení procesu tlení a přerodu v kompost se ale dnes používají také chytré nádoby z tmavého plastu, často zateplené, aby proces zrání probíhal i v zimních měsících, případně ještě pohodlnější nádoby dvoukomorové, kam do jedné komory ukládáte odpad a do druhé propadává jen dozrálý humus.

Ten pak stačí vysypat, prosít, případné nedostatečně vyzrálé zbytky přidat zpátky do komory první a pak už můžete vlastním přírodním hnojivem přilepšovat svým rostlinám a trávníku. Kompostér by měl patřit k základnímu vybavení vaší domácnosti. Myslíme přece na přírodu, takže organické zbytky nebudeme pro příště házet do popelnic, ale zužitkujeme je na vlastní zahradě. Objem domácího odpadu se kompostováním snižuje asi o třicet procent – to je hodně, že? Radost, kterou srdci zahrádkáře přinese pocit, když vlastní voňavý kompost zapracovává do záhonku, je ostatně penězi k nezaplacení.

​Z čeho tedy kompost vzniká?

Jak je výše zmíněno, z organického odpadu z domácnosti a ze zahrádky. Snad není třeba zdůrazňovat, že na kompost nepatří voda z nádobí se saponátem, ale jedině ta, kde jsme si dali práci a při umývání žádný saponát nepoužili. Takové občasné zalití „špínou“ bez chemie kompostu jen prospěje, provlhčení urychlí proces tlení. Přerod zbytků v humus je biologický proces aerobní – to znamená, že kompostovaná hmota potřebuje provzdušňovat. Tomu pomůže hrubší suchý odpad ze zahrádky – větvičky nebo mírně proschlá posekaná tráva. Přesto je dobré kompost nejméně dvakrát ročně promíchat, proházet. O všechno ostatní už se postarají mikroorganismy, které se v kompostované hmotě usídlí a zajišťují její postupný rozklad. Ve spodní již transformované hmotě pak určitě najdete žížaly. Mají zde dostatek potravy a postarají se o další zjemnění budoucího humusu. Potřebují ovšem k životu vodu – další důvod, proč kompost občas prolít. Ne moc, protože pak by nedocházelo k postupnému tlení, ale k hnití a vznikal by nepříjemný zápach.

Co patří na kompost

Slupky z brambor, zbytky zeleniny, ale také zbytky chleba, občas i nějaký ten zbytek vařené stravy, tráva, zbytky rostlin, na kousky posekané větvičky, shrabané listí, popel ze dřeva – to je pochopitelné. Nemusíte se ale obávat ani věcí s plísní či hnilobou – obojí je jen první známkou počínajícího rozkladu, který pak v kompostu probíhá stejně.

Na kompost ale můžete přidat i filtry s kávovou usazeninou, čajové sáčky a dokonce i hygienické papírové kapesníčky a papírové kuchyňské utěrky. Potištěný papír ovšem na kompost nepatří. Nedáváme do něj ani kosti a syrové maso. S tuky je třeba opatrně, olej z fritézy určitě do kompostu nevylévejte, ale s mastnou pánví s přepáleným tukem si můžete poradit tak, že ji vytřete papírovým ubrouskem a ten pak už do kompostu dát můžete. I ten olej z fritézy se dá použít, ale je třeba ho nalít na piliny a nechat ho do nich vsáknout – pak teprve přijde do kompostu. Semen plevelů se bát nemusíte – mikroorganismy se o jejich likvidaci postarají. Pozor ale na pelyněk, vratič a větvičky tújí – tyto rostliny obsahují jedy, které zabíjejí mikroorganismy a brzdí tak proces rozkladu. Listí ořešáku tleje pomalu, ale jinak kompostu v ničem nevadí, když je v menším poměru k ostatnímu odpadu.

Nejlepší hnojivo, životodárná hmota

Humus vzniklý ze všech výše jmenovaných domácích a zahradních odpadů je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost strukturu půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.

TIP: Jde to i v paneláku

Dobré kompostéry nešíří kolem sebe žádný nepříjemný zápach. Není tedy důvod, proč jeden neumístit ke sklepům nebo do kočárkárny v bytovém domě. Že pro humus nebude využití? To jistě není pravda – každý má doma pokojovky, které potřebují občas přesadit, mnoho lidí si zdobí okna truhlíky a řada lidí vyjíždí na chatu či chalupu, kde se jim humus s bytového domu určitě bude hodit. I v bytě můžete mít minikompostér nebo používat šikovnou pomůcku – kompostovací tašky. Dají se koupit do zásoby, do nich můžete organický odpad z bytu střádat a potom je celé vyhodit do domovního kompostéru.

Text: Gabriela Koulová
Foto: bargainbabe.com, cbgarden.org, cityofdavis.org, creativestarlearning.blogspot.com, fairchildgarden.org, franciscanmissionservice.blogspot.com, genuinelygreen.wordpress.com, homecompostingtips.com, jennstravelogueblog.blogspot.com, theroamingnaturalist.wordpress.com

22.6.2011 4:01

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist