Co možná nevíte o levanduli

Levandule, ta krásná skromná rostlina z oblasti Středomoří a francouzské Provence se již dávno stala klasickým a neodmyslitelným obyvatelem venkovských zahrad. Těší nás svou okouzlující vůní, nádherným vzhledem a pomáhá nám svými léčebnými schopnostmi. Existuje však velké množství méně známých skutečností, které jsou s jejím výskytem, růstem a sběrem spojené. Podívejme se tedy na ně.
shutterstock_293071148-1100x618.jpgCelá galerie 9 Zdroj: shutterstock.com

Příroda opatřila levanduli dlouhými úzkými listy a přírodními oleji zcela záměrně, a to proto, aby rostlině poskytly přirozenou ochranu a umožnily jí tak přežít v sluncem zalitých oblastech při poledním úpalu. Pro dobytek učinila levanduli nepoživatelnou nebo alespoň nechutnou.

Existuje snad 40 druhů levandulí, které obsahují různé množství a také různou kvalitu přírodních olejů. Dříve si obchodníci dávali velmi záležet na tom, aby našli ten správný druh k výrobě dokonalých směsí. Dnes se levandule pěstuje jako obchodní komodita takřka po celém světě od australského ostrova Tasmánie, přes Francii, Chorvatsko až po Nakafuran v severním Japonsku.

Levandule se používala v lékařství již od 7. století, kdy tuto skromnou a velmi užitečnou bylinu používali při léčbě nemocných Egypťané, Řekové, Římané i Arabové. Pěstovala se obvykle v blízkosti prádelen a využívala se i k provonění podlah, kdy se jako drcená směs uplatnila při hubení hmyzu. Později se prokázal i její účinek proti blechám a vším. Jako léčivá bylina byla levandule využívána při křečích, mdlobách, obrně, vodnatelnosti a některých chronických onemocněních. Chemický olej získávaný z levandule a nazývaný nardový olej byl považován odjakživa za velice silný a vždy bylo doporučováno jeho používání s maximální opatrností.

Opatrnost je však na místě i v jiném směru. Levandule je totiž rostlina samozápalná. Přestože ji většina z nás má spojenou s mdlou těžkou vůní, některé její středomořské odrůdy jsou doslova přeplněné těkavými oleji, a to v takové míře, že jejich spontánní uvolňování za letních veder často způsobí zapálení rostlin rostoucích v jejich okolí. Takové požáry jsou zvláště známé z Austrálie, kdy levandule často způsobí zapálení sousedních porostů blahovičníku. Semena levandule pak mají schopnost vyklíčit pouze v popelu nasyceném kouřem takového požářiště.
Nejčastěji se levandule využívá samozřejmě k výrobě parfémů. V roce 1709, kdy Ital G. M. Farina přidal výtažek z levandule do parfému a ten pak nazval podle svého rodného města Cologne, vznikla vlastně poprvé Eau de Cologne. Ta se dostala na trh později jako nejslavnější značka doplněná číslem popisným 4711 původního obchodu.

Co se pěstování levandule týče, je známo, že nejkvalitnější levandule lékařská (Lavandula  angustifolia) se vyskytujete, když je pěstována v nadmořských výškách mezi 800 – 1300 m. Levandule širokolistá (Lavandula latifolia), se pěstuje v oblastech s nižší nadmořskou výškou a její olej už nepatří k tak kvalitním. Křížením vznikl hybrid těchto dvou druhů, levandule prostřední (Lavandula intermedia) pěstovaná v nížinách a mající méně kvalitní olej.

Text: Zuzana Bohdalová

10.12.2013 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist