Tvary výsadeb
Nejen architekti, ale také zahradní nadšenci, kteří si rádi utvářejí zahradu k obrazu svému svépomocí, se často nechají unést a chtějí něco neotřelého a neobvyklého. Jeden z mnoha aspektů, jak dát zahradě tvář, je uspořádat výsadbu v trávníku do různých tvarů, přesných či nepřesných. To samé se týká příjezdových cest k domu nebo cest v zahradě.
Obecně platí, že čím je tvar komplikovanější, tím více bude práce s jeho ohraničením. Většinou je to taková malá daň za krásu a neotřelost. Není nutné se ale nechat od takových tvarů odradit, jen počítejte s tím, že okraje tvarovaných výsadeb budou nákladnější a pracnější na správné a vhodné ohraničení.
Vhodné ohraničení?
V praxi si obvykle mnoho majitelů zahrad neumí představit, co se skrývá pod pojmem „vhodné“ ohraničení výsadeb. V prvním přiblížení však není vůbec rozhodující materiál nebo provedení. Rozhodující je, zda ono řešení bude dlouhodobě plnit svůj účel.
Záměrů může být několik, ale jak je zmíněno výše, nejčastěji se jedná o seč a mnohdy také o to udržet trávník v rámci plochy jemu určené.
Je obecně známo, že kvalitně posečený trávník je ten, který je posekán kompletně, a to i včetně okrajů. A přestože zahradní sortiment v obchodech nabízí mnoho řešení pro sekání okrajů trávníku v podobě vyžínačů nebo speciálních nůžek, je vždy lepší mít na se jeden stroj, a to sekačku, než vytahovat druhého pomocníka a trávník opět celý obejít. Vhodné ohraničení je tedy takové, že lze běžnou sekačkou posekat i okraje a zároveň takové, kdy vám po pár letech neroste do výsadby trávník nebo nesekáte kamennou drť z výsadby v trávníku.
Na co je třeba dát si pozor?
- správná výška ohraničení
Pro seč okrajů výsadeb je tak stěžejní výška ohraničení, kdy se nemusíte bát, že zavadíte nožem sekačky. Je tak vhodné volit takové ukotvení, které udrží materiál na svém místě a nebude samovolně „vylézat“ například po zimě nebo ve velkých teplech. Nezapomínejte také, že trávník musí být s obrubníkem optimálně v jedné výšce a výsadba musí být zase o cca 10 cm níže, aby se mulčovací materiál držel ve výsadbě. Na straně výsadby je tak nutné u okraje obrubníku materiál více „napěchovat“, aby zvládl pojezd koleček sekačky. - výběr materiálu
Materiál vybírejte především dle situace v místě výsadby. Jestliže se bude jednat o jižní svah, vybírejte materiály, které vydrží téměř celodenní slunce. Do míst, kde se střídá stín a slunce, vybírejte zase materiály, které nejsou tolik citlivé na změnu teplot. Vybírat lze také mezi materiály, které se téměř celé zapustí do země, například hliníkový obrubník, nebo mezi materiály, které jsou z velké části viditelné, například betonové cihly. - správné uložení obrubníku
Každý obrubníček je nutné do země nějakým způsobem kotvit. Obrubníky, které kotvení nevyžadují, radši nekupujte. Země je totiž vždy v pohybu, ať už v zimě, kdy mrzne, nebo v létě, kdy povrch výrazně sesychá. Kotvení je nutné vždy. V případě betonového ohraničení nezapomínejte mít betonový základ dostatečně v hloubce, beton musí být dále armovaný. To mnohonásobně zvýší jeho pevnost, ale hlavně si takový beton lépe poradí s deformacemi například vlivem střídání teplot.
Peníze řešte až na druhém místě
Při výběru vhodného řešení se snažte peníze řešit až v druhé fázi. První fáze, kterou je výběr vhodného řešení, by neměla být finančním hlediskem moc ovlivněna. Špatný výběr materiálu a jeho kotvení povede jistojistě k předělávání obrubníku nebo zničení nože u sekačky.
Na trhu jsou materiály, které zvládají téměř jakékoliv běžné podmínky v řádu i desítek let, jedná se například o hliníkové obrubníky nebo obrubníky z ocelové pásoviny.
Na druhé straně tu máme materiály, které nemají rády výrazné střídání teplot a také za nějakou dobu degradují, patří mezi ně například plasty. V neposlední řadě tu jsou materiály, které jsou sice velmi odolné a vydrží i desítky let, ale jsou velmi náchylné na správný instalační postup. Sem patří například betonové nebo dřevěné (z tvrdého a kvalitního dřeva) obrubníky.
