Dracaena – dračí strom ve vaší zahradě

Dračí strom (Dracaena draco, dračinec), renesanční všelék a především strom, který je opředený tajemstvím. Údajně měly mít vývary z kůry a jehličí Dracaeny příznivý účinek na rány, zlomené údy i srdce, na játra i na potenci. A ještě aby ne, když tento strom vznikl z kapky dračí krve.
dracena-1100x618.jpg Zdroj: shutterstock.com

Velký, mohutný kmen s prazvláštní korunou, kterou tvoří svalovité větve. I tak by se tento sukulent dal popsat. Navzdory svému důstojnému vzrůstu i jménu, je vhodný i pro pěstitele začátečníky. Dračí strom je původem z dalekých Kanárských ostrovů a je velmi odolný proti suchému podnebí. Pověst o drakovi, jehož v souboji zranil slon, který připlul po řece aby se s ním utkal se traduje hlavně proto, že pakliže stromový sukulent poraníte (například pilou) začne z kmene či větve namísto obvyklé, čiré nebo zažloutlé pryskyřice vytékat  „smůla“ karmínová. Právě díky léčebným účinkům rudé pryskyřice byla tato zázračná míza v minulosti důležitým vývozním artiklem.

Dračí strom přezimuje již v teplotách 10 – 15 stupňů, jeho kmen je nevětvený a až po prvním kvetení je možné očekávat rozvětvení propletených, silných větví (obvykle to bývá tehdy, doroste-li strom zhruba do výšky 1,60 m). Dále se sukulentní gigant rozvětvuje po celý životní růst v prodlevách 10-15 let.  Postupně mohutnící větvoví stromu se pomalu, ale jistě obaluje bohatými, stálezelenými listy, připomínajícími svým vzhledem mohutné jehlice. Listy mají kožovitou strukturu a tvarově jsou obvykle připodobňovány k tenkým mečíkům, dlouhým zhruba 60 cm.

Kromě stálezeleného olistění Dračí strom rovněž kvete a plodí. Květy mají bílou barvu a u svého kořene jsou nazelenalé. Mají hroznovité členění  – po opylení se květy Dracaeny mění v zářivě oranžové, bobulovité plody. Navzdory snadnému a nenáročnému pěstění a dokonalému, ba dokonce exotickému vzhledu není Dracaena příliš oblíbeným sukulentem, a to díky době svého růstu a zakořenění semenáčů. Kromě zbytkových populací na španělských Kanárských ostrovech dračinec najdeme také v přírodě Madeiry, Kapverdských ostrovů a na Azorech.

Této odrůdě „dračího sukulentu“ je s největší pravděpodobností už něco přes 6000 let. První zápisy, popisující tuto rostlinu pořídil botanik Alexander von Humboldt, ale odborně se stáří dračince posoudit nedá. Během růstu se v kmeni netvoří letokruhy. Údaje, které tehdy Alexander von Humboldt zaznamenal byly konkrétně míry dračince, který objevil – míry činily: obvod kmenu 24 m, průměr 7,6 metru a výšku 67 metrů. V deštných pralesích, kde můžeme odrůdy dračince nalézt se však objevují i jedinci o výšce 127 m. Domorodci v Peru používají rudou mízu z dračince  jako lék na úplavici, střevní a zažívací potíže, ale i při vaginálních koupelích před porodem, latex totiž účinkuje antisepticky.

Pěstování

Těžko snáší průvan, jinak je ale sukulent odolný. Pakliže vám rostlina v balu zakoření, zalévejte dvakrát týdně větším množstvím vody, občas dračinec osvěží i porosení rozprašovačem. Dospělé kusy někdy vykvétají během letních měsíců. Na jejich stonku se objeví drobné, bílé kvítky hvězdicovitého tvaru. Dračincům vyhovuje takřka jakékoliv umístění, rostlina by ale neměla být na přímém slunci. Ideální je pro dračinec místo v polostínu. Vyhovuje mu hlinitá i rašelinná půda. U dračince, jak už bylo řečeno, počítejte s pomalým růstem, není potřeba ho přesazovat dřív jak za dva nebo tři roky. Přihnojujeme speciálními tekutými hnojivy, které neobsahují vápno, a to sice v období od března do září.

Nebezpečné choroby a škůdci

Hnědnutí listů

Jasnou příčinou je suchý vzduch, který dračinec rozhodně nepotřebuje, naopak mu svědčí vlhkost, které se dá docílit pomocí rosení rozprašovačem. Další příčinou může být také chladný průvan. Pokud zaznamenáte na listech sukulentu je hnědé skvrny pak vězte, že je nutno zapracovat na intenzivnější zálivce,  váš strom totiž trpí žízní.

Spodní listoví je zažloutlé

Pakliže zaznamenáte, že proces zažloutnutí spodního listoví dračince postupuje pomalu, je zřejmé, že jde o přirozený proces stárnutí listů a proto je dobré tyto kousky jednoduše odstřihnout a stromu tak ulehčit. Listy mají omezenou životnost pouze na 2 roky, a poté odumírají.

Účinky Sangre de Drago (Dračí krve)

Latexová míza je sbírána za úsvitu poraněním stromu. Jelikož mízu strom vylučuje na svoji obranu a k hojení, je jasné k čemu byla brzy po objevení domorodci užívána zevně i vnitřně. Používá se především k léčbě různých druhů poranění (potíráním na postižené místo) a při poruchách činnosti vnitřních orgánů – žaludek, střeva. Dračí krev má i analgetický účinnek, tzn. místo po zasypání přestává pálit – bolet. Dále také posiluje imunitní systém, zastavuje krvácení, obecně urychluje hojení. Kromě toho má látka také znatelně blahodárné účinky při potížích z hemeroidy, jako obklad na zlomeniny, při léčbě vředů, ale i koliky. Odvar z „dračí krve“, tedy rudé mízy je nenahraditelný jako výplach dutiny ústní, neboť zabraňuje paradentóze a pomáhá při zánětech dásní. Dokonce se v poslední době hovoří i o tom, že by rudá pryskyřice měla působit i jako prevence vzniku rakoviny, bercových vředů a cukrovky.

Text: Lucie Sýkorová

26.4.2011 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist