Také se začíná prodlužovat doba slunečního záření, což je zároveň impulzem k růstu pro druhy náročnější na světlo. V půdě začíná probíhat mikrobiální činnost. Podmínky pro klíčení a růst rostlin jsou tedy velmi dobré, všechno se brzy začíná zelenat.
Nejprve se vždy na záhonech začne nejvíce zelenat plevel, s tím musíme bojovat takřka celoročně. Čím dříve si poradíme s klíčícím anebo obrážejícím plevelem, tím méně práce s ním budeme mít později. Proto je dobré v meziřádcích plečkovat a plít, má-li totiž půda dostatečnou vlhkost, půjde nyní plevel snadno vytáhnout.
Máme-li na zahradě stromky do tří let po výsadbě, vyštipujeme jim velmi pečlivě krátké letorosty. Vyrůstaly by z nich konkurenční výhony, které by oslabovaly růst hlavního větvoví.
Od začátku dubna můžeme začít přihnojovat jahodníky vždy 1x za 14 dnů 0,2% roztokem plného hnojiva chudšího na dusík. Začátkem dubna můžeme ještě vysít do květináčů měsíční jahody. Osivo jen lehce zakryjeme jemným a prosátým pískem a rosíme. Jakmile budou mít rostlinky 3 listy, přepichujeme je do studeného pařeniště na vzdálenost 4×4 cm. Máme-li již sazenice z dřívějších výsevů, můžeme je v průběhu dubna vysadit na trvalé stanoviště.
Do konce dubna je možné ještě dělit a vysazovat vytrvalé rostliny. Je to poslední termín pro seříznutí aromatických rostlin, které vyhánějí z nadzemních částí, například levandule a rozmarýn.
Nejpozději do konce dubna vyséváme koriandr, majoránku a kmín. Začátkem dubna vysejeme lichořeřišnici, která později může ozdobit truhlíky anebo ji využijeme jako koření například do salátů.
Výsadba okrasných stromů a keřů při použití sazenic s balem může ještě pokračovat, zvláště v případě rododendronů, azalek, a jehličin. Narašené listnáče se však špatně ujímají, kromě břízy, která se vysazuje právě narašená. Také řez může ještě pokračovat, dokud nejsou dřeviny narašené. Azalkám a rododendronům odstraňujeme květy ihned po odkvětu, ale dbáme přitom, abychom nepoškodili vyrážející výhony.
Z kmínků stromových růží je nutné odstranit vyrážející vlky a také obrážející šípky od kořenů. Popínavé růže prosvětlíme a ponechané výhony rozdělíme vyvázáním ke kostře. U všech růží bedlivě sledujeme, zda se již nevyskytly první mšice, ty pak okamžitě odstraníme.
Budleja čili komule Davidova zmrzá někdy až k zemi, ale po seříznutí u země znovu obráží a ještě ve stejném roce vykvétá.
Na zakrytí nehezkých a zastíněných míst v zahradě a k jejich opětovnému ozelenění použijeme břečťan. Použijeme buďto zakořeněné části anebo jeho řízky, které zapícháme do země a pravidelně je zaléváme.
Duben je také vhodným měsícem pro zakládání živých plotů do dobře připravené půdy.
Text: Zuzana Bohdalová
