Zero waste je hitem posledních několika let, spíše se tedy tento pojem vztahuje k domácnostem, ale proč se jeho principy neřídit i na našich zahradách? Bezodpadové hospodářství je téma budoucnosti, konec konců bychom se časem v odpadu zřejmě doslova utopili.
Každá zahrada během roku vyprodukuje velké množství různých hmot, které mnohdy považujeme za odpad, jenž v konečném důsledku také končí na skládce. Je to ale velká škoda, zahrada vyprodukuje výhradně materiály, které lze dále zpracovat a znovu použít, takže není ani moc složité se dostat do fáze, kdy hranici pozemku žádný tento „odpad“ neopustí a třeba se v nové formě opět vrátí do zeleninových záhonů, kde si z něj rostliny vezmou svými kořeny potřebné živiny.
Nejčastější materiály z domácnosti a zahrady, které mnohdy končí na skládce
- posečená tráva a jiné zelené rostlinné zbytky
- kuchyňské zbytky z domácnosti
- stavební suť
- dřevitá hmota – větve z prořezu
- zemina, podorničí při stavbě domu
- seno
Posečená tráva a jiné zelené zbytky
Od jara do podzimu sečeme zahradu průměrně jednou za týden až deset dní, záleží na typu trávníku a na srážkových úhrnech. Posečená tráva je materiál, nad kterým zajásá srdce každého permakulturisty, tedy zahradníka hospodařícího na své zahradě ekologickým způsobem.
Jemně posečená tráva není rozhodně odpad, lze jí v určitém poměru k minerální složce kompostovat, lze jí také přidat do kompostovacího záhonu, kde se postupně rozloží, ale stejně tak dobře se jí dá mulčovat zeleninové záhony. Ty pak jsou mnohem více odolné vůči vysychání a navíc se rozkládající se tráva opět vrátí do půdního koloběhu.
Kuchyňské zbytky
Každá a i ta nejmenší domácnost vyprodukuje poměrně velké množství zbytků, u kterých se zamýšlíme nad tím, co s nimi. Kosti, zbytky masa, vaječné skořápky, zbytky zeleniny a potraviny s prošlou trvanlivostí, slupky od banánů a jiných plodů. Všechno lze dále zpracovat.
Kompostovat lze výhradně materiály nemasného původu. Kosti, ani zbytky masa do kompostéru nedávejte. Pokud chováte slepice, tyto zbytky jim můžete bez obav dát, jen kosti optimálně rozdrťte.
V kompostéru naopak mohou skončit různé druhy slupek, spíše je na zvážení zpracování slupek z citrusů, které obsahují velké množství pesticidů. Zajímavé možnosti zpracování domácích odpadů nabízí také vermikompostér, který se vejde klidně i do malého bytu. Nezapáchá a žížaly klidně zpracují i vaječné skořápky či kávovou sedlinu.
Stavební suť
Tento materiál většinou při rekonstrukci vznikne v takovém množství, že se odvozu na skládku k tomu určené nevyhnete. Zákon ukládá nutnost použití skládky, která je přímo určená pro uložení stavební suti. Jen počítejte s tím, že je skládkovné drahé, navíc zaplatíte i dopravu. Menší množství suti lze ovšem použít třeba do jádra bylinkové spirály, kterou by měl tvořit drenážní materiál.
Dřevitá hmota
Dřevo je další všestranný materiál, který lze použít různým způsobem. Kmeny stromů o větším průměru lze samozřejmě zpracovat na palivové dřevo, ale stejně tak může vytvořit základ vyvýšených zeleninových záhonů. Drobné větve lze použít jako výplň základu těchto záhonů nebo je naštěpkujte a použijte jako přírodní mulč.
Zemina, podorničí
Tyto materiály je většinou škoda z pozemku vyvážet, ale záleží samozřejmě na jejich množství a celkovém záměru.
Podorničí jen těžko zúrodníte, ale samozřejmě i to je možné promísením s hnojem nebo kompostem. Jedná se o nekvalitní spodní vrstvu pod ornicí, která neobsahuje organickou hmotu a ani v ní neprobíhá čilý půdní život, jak je tomu v úrodnějších horních vrstvách. Dobře ovšem poslouží pro dorovnání větších terénních nerovností či pro tvorbu terénních valů.
Odvoz kvalitní ornice vždy zvažte, přeci jenom je většinou spíše v nedostatku.
Seno
Tento materiál určitě nepoužívejte jako mulč, obsahuje totiž velké množství semen dvouděložných rostlin, takže byste si zbytečně zaplevelili zahradu. Kompostovat ho lze pouze v malém množství. Spíše se v okolí poptejte chovatelů hospodářských zvířat, zda by seno nezužitkovali.
