Každý z nás už někdy nejspíš využil i jeho léčivou sílu, byly mu předepsány eukalyptové kapky do nosu, koupil si cucavé bonbony s eukalyptem, anebo alespoň použil do aromalampy vonný eukalyptový olej.
Domovem blahovičníku je Austrálie a objeven byl teprve v roce 1857. Sláva eukalyptu jako léku se začala šířit ihned poté, co se zjistilo, jaký významný léčebný vliv má nejen na australské domorodce, ale i malé roztomilé vačnatce – koaly. Koalám totiž tento zázračný strom poskytuje snad vše, co ke svému životu potřebují. Jejich denní stravou jsou totiž eukalyptové listy.
Eukalyptus má bělavé květy, které se však v našich podmínkách na rostlinách objevují pouze zřídka. Plodem rostliny je čtverhranná tobolka. U nás se v pokojových podmínkách pěstují druhy Eukalyptus gunii a Eukalyptus citriodora. Jsou to pomalu rostoucí nevysoké stromky o výšce kolem 1,5 metru. Patří mezi myrtovité rostliny.
Eukalyptus obsahuje látky, které ho ochladí ve vedru, nebo naopak zahřejí. Pronikavá vůně eukalyptu usnadňuje dýchání, přináší příjemné pocity. Domorodci po vzoru koal vyzkoušeli výtažky z listů a zjistili, že působí blahodárně i na člověka, a to proti bolesti a také jako protijed při hadím uštknutí.
Esenciální olej, který se získává z jeho listů a kmene má antiseptické, tonizační a protizánětlivé vlastnosti. Mimo jiné pomáhá od nachlazení, zánětu dutin a hrtanu až po bronchitidu. Uvolní ucpaný nos a usnadní vykašlávání. Eukalyptové silice si díky své příjemné vůni získala své místo i v kosmetickém průmyslu a v parfumerii. Používá se do pánských přípravků po holení a do koupelových solí i do zubních past. Olej z eukalyptu lze také použít jako podpůrný prostředek při léčbě a hojení drobnějších ranek.
Každá rostlina má své osobité kouzlo a svou krásu. Pokud se k tomu přidá ještě její léčivý účinek, pak radost z jejího úspěšného pěstování nemůže být ničím překonána.
Text: Zuzana Bohdalová
