Fenykl sladký známý též jako florentský nebo boloňský

Pozornost dnes zaměříme na sladký fenykl, který je na rozdíl od příbuzného fenyklu obecného pěstován pro masité báze listových řapíků.  Fenykl obecný je pěstován pro semeno, ze kterého se připravují čajové směsi. Bílý dužinatý, silně masitý fenykl sladký považujeme za lahůdkovou zeleninu. Specifickou chuť mu dodávají silice. Je bohatý na obsah nejrůznějších vitamínů, například C, B a dalších prvků významných pro správné fungování našeho těla: hořčíku, vlákniny, betakarotenu, železa a vápníku.

Sladký fenykl má v oblibě lehčí hlinité půdy s vyšším obsahem živin a pro svůj zdárný růst potřebuje teplé a slunné oblasti. Jeho dobrý růst zabezpečujeme přihnojováním a pravidelným zaléváním. Abychom rostlině zabránili vybíhat do květu, musíme fenykl pěstovat až jako následnou plodinu. Při časném výsevu nejen že vybíhá do květu, ale ani netvoří konzumní části, pro které ho pěstujeme. Stejné následky může mít nedostatek vody a kolísání teplot. Do květu necháme vyběhnout jen pár rostlin, abychom na svou zahradu přilákali užitečný hmyz, který nám pomůže ničit zahradní škůdce. K fenyklu je vhodné nastýlat, abychom zabránili růstu plevelů v jeho okolí a navíc udrželi půdu vlhkou. Pěstujete-li fenykl ve společné zeleninové zahradě s fazolem, kedlubnami a bramborami, počítejte s tím, že fenykl omezí jejich růst.

Aby se řapíky vybělily a získaly nasládlou chuť, je zapotřebí rostliny asi 3 týdny před sklizní při okopávání přihrnout. Obvykle od výsevu po sklizeň uběhne 130 dní. Tento údaj se však může lišit podle polohy, kde fenykl pěstujeme anebo podle odrůdy. Fenykl vyséváme přímo do volné půdy, a to od poloviny května, až do závěru července. Výsevní řádky by měly být od sebe vzdáleny asi 30 cm. Sklizeň se provádí koncem srpna, pokud jsme vysévali později, tak sklízíme až koncem listopadu. Při sběru sladkého fenyklu odřezáváme kořeny. Řapíky výrazně zkracujeme a celé listy ponecháváme pouze na středních nejmladších částech.

V kuchyni se sladký fenykl využívá k zapékání, připravují se z něho rovněž syrové i vařené saláty a mladší listy se používají k dochucování omáček nebo ke zdobení chlebíčků a studených mís.

Text: Zuzana Bohdalová