Aplikace hnojiv patří vedle zálivky, pletí a provzdušňování půdy k pravidelným činnostem každého pěstitele. Ještě nedávno tolik oblíbená syntetická hnojiva ustupují jejich organické variantě, která pomáhala farmářům po staletí.
Organická hnojiva se vyrábí z látek rostlinného a živočišného původu. Pod tím si můžeme představit např. posekanou trávu, listí, nevyužité plody, slepičí skořápky od vajec, zvířecí hnůj, ale i popel ze spáleného dřeva. To vše je ze své podstaty přírodní a bohaté na živiny, proto vytváří perfektní základ pro hnojení svých sezonních nástupců. Kromě živin navíc obsahují látky podporující obranyschopnost rostlin, čímž prodlužují jejich život. Nejlepším takovým organickým hnojivem je zahradní kompost.
Syntetická nebo také průmyslová hnojiva pronikla na zahrady od velkopěstitelů. Jsou složená z tzv. anorganických solí, tedy chemických látek získaných z těžby minerálů. Proto obsahují různé kombinace vápníku, draslíku nebo sodíku, které se snadno vstřebávají v půdě a pomáhají rostlinám rychleji růst. Nadměrný obsah těchto látek je ale i důvodem, proč jsou rajčata ze supermarketu od těch domácích bez výrazné chuti: průmyslová hnojiva jsou zaměřena pouze na výnos.
Vedlejším účinkem syntetických hnojiv je zatěžování půdy přebytkem solí, které postupně zabíjí všechny mikroorganismy a další půdní živočichy v ní. Průmyslová hnojiva tak z dlouhodobého hlediska zatěžují půdu i životní prostředí, vedou k její degradaci a trvá několik let, než se půda zotaví.
Kompost je skvělý, ale nezvládne vše
Neúčinnějším pomocníkem v zahradě je dobře vyzrálý kompost. Neměl by chybět na žádné zahradě, protože v něm skvěle zužitkujeme veškerý zahradní odpad, jako je posečená tráva nebo listí. Patří do něho i veškeré rostlinné zbytky z kuchyně včetně kávy, čaje, ale i skořápek. Alespoň jednou za sezonu by se měl kompost otočit, aby se provzdušnil. To je na něm to nejpracnější. Také bychom měli zajistit, aby byl stále vlhký. O správném kompostování si přečtěte v článku Založte si vlastní kompost.
„Kvalitní hnojení je základ zdravé zahrady. Půda sice živiny obsahuje, ale s každou sklizní se živiny z půdy vytrácejí a měli bychom je do půdy pravidelně vracet. Stále více zahrádkářů používá pro tento účel k přírodě šetrná organická hnojiva, komposty nebo substráty, které však obsahují méně živin než průmyslová minerální hnojiva,“ vysvětluje profesor Josef Jančář, který stojí za vývojem bio půdního prostředku Escube. „Pravidelné využívání pomocných půdních prostředků umožňujících rostlinám získat dostatek živin i z těchto chudších zdrojů. Pokud jsou tyto prostředky navíc vyrobené z přírodních surovin a plně bio-degradovatelné půdními mikroorganismy, je jejich použití šetrné vůči přírodě na vaší zahradě, aniž by omezovalo velikost a kvalitu sklizně,“ dodává Jančář.
Zdravá půda = zdravá úroda
Pokud vám zahrada neroste, problém je pravděpodobně v půdě. Organické hnojivo totiž funguje jen tam, kde je dostatek mikroorganismů, které jsou schopné přeměnit tyto živiny na kvalitní zdroj potravy pro vaše rostliny. Půda může být o tyto organismy ochuzena například předchozím využitím chemických hnojiv, pesticidů, ale třeba i samotným druhem půdy, která má v sobě jiný poměr organismů a minerálů, než vaše rostliny potřebují.
Skvělou pomůckou jak dostat půdu do kondice je podzimní aplikace hnoje, nejlépe kravského nebo koňského a zasetí zeleného hnojení. Když vzejde, zaorá se. Někdo ho před zimou pouze poseče a nechá zetlít na povrchu, kde chrání půdní organismy před mrazy, a do půdy ho zapraví až na jaře.
Žádná půda není stejná a každá potřebuje jiný přístup. Inspirujte se na internetu, ale mějte na paměti, že to co funguje jednomu, nemusí zabrat u vás. Zahradničení je totiž tak trochu alchymie a vy sami musíte přijít na to, co vaší zahradě nejlépe prospívá.
