Jahody můžete sázet i na jaře. Pochutnáte si na nich už v létě!

Jahodníky jsou vytrvalé rostliny, které mnozí z nás pěstují na svých zahradách. Společně s třešněmi patří jahody k nejoblíbenějšímu ovoci. Na výběr máme z mnoha druhů. Můžeme pěstovat jahody měsíční nebo jahody velkoplodé, volit druhy podle trvanlivosti, odolnosti, chuti či velikosti. Abychom si na jahodách dostatečně pochutnali, potřebujeme k tomu nejen dostatek slunečních paprsků, ale i vhodnou zdravou sadbu a odpovídající půdní podmínky.

Každou jednotlivou rostlinu tvoří listy, odnože, květní stvoly, květy, plody a kořenový krček s kořeny. Odnože vyrůstají z kořenového krčku. Ze srdéčka, které je prodlouženou částí kořenového krčku, vyrůstají listy a květní stvoly. Na odnožích se vytvářejí uzliny, z nichž rostou nové listové růžice. Těm stačí pouhý dotyk s půdou, aby do ní zapustily své kořeny a vytvořily tak novou rostlinu.

Samosprašnost a oboupohlavnost

Zahradní jahodníky nepotřebují k svému oplodnění opylovače, neboť jak remontantní, tak jednou plodící jahodníky jsou oboupohlavné a samosprašné. Při méně dobrých povětrnostních podmínkách se vždy hodí přítomnost včel a čmeláků, kteří jsou pro opylení jistotou. I jahodník měsíční je oboupohlavný a opylovače nepotřebuje.

Co jsou předplodiny?

Zkušení pěstitelé jahod vědí, že jahodníky je možné vysazovat na stejném záhonu nejdříve po pěti až šesti letech. Proto zmiňujeme předplodiny, které jsou důležité k tomu, aby zajistily výživu, nepřítomnost plevelů, vhodnou půdní strukturu, také možnost včas aplikovat hnojiva, zapracovat je do půdy a v neposlední řadě i dodržet termín potřebné výsadby.

Za nejvhodnější předplodinu jahodníků se považují luskovinoobilné hnojivové směsky a raná polní zelenina. Odborníci doporučují rok před výsadbou nechat udělat rozbor půdy, který dá přesný přehled o tom, jaké složky zemina obsahuje. Před výsadbou se má pozemek ještě vyhnojit kompostem anebo kompostovanou chlévskou mrvou.

Požadavky na stanoviště

Rostliny – jahodníky jsou natolik přizpůsobivé odlišným klimatickým podmínkám, že je můžeme pěstovat jak v nížinách, tak v podmínkách podhorských a samozřejmě i ve středních polohách. Vyhovují mu takřka veškeré půdy vyjma štěrkovitých chudých půd anebo studených jílovitých a zamokřených půd.

Jsou-li respektovány požadavky jahodníku na světlo a teplo, může růst a plodit takřka ve všech oblastech. Dokonce i v oblastech nad 500 m n. m. může jahodník poskytovat kvalitní plody v uspokojivém množství, při průměrné roční teplotě 7 °C. Ve srovnání s nížinami je tu však sklizeň přibližně o 3 týdny později než v nížinných oblastech. Naprosto nevhodné jsou pro pěstování jahodníku mrazové kotliny.

Termín výsadby

Optimální termín výsadby sazenic jahodníku je konec srpna až začátek září. Výsadba je možná i dříve, ovšem musíme jahodníkům zajistit dostatečnou a hlavně pravidelnou zálivku. Výsadbě se věnujeme za příznivého počasí, to je za nižších teplot, po ranní rose a při častějších mlhách. Výsadbu vždy zakládáme z uznané sadby, jen tak docílíme rovnoměrné a kvalitní sklizně.

Pokud  jste nestihli podzimní výsadbu, můžete se do ní pustit z jara. Jarní výsadba má mnoho výhod. Již v létě po jarní výsadbě rostliny přináší alespoň menší sklizeň a na podzim pak rostlinky jahodníku tvoří další sazenice, takže si můžeme porost zahustit, abychom měli další rok velikou sklizeň. Rostliny vysazené na jaře také mají možnost čerpat zimní vláhu z půdy a další výhodou je, že není takové horko jako třeba v srpnu, takže se jahodníky lépe chytí.

Kam s ním

Máme-li menší, avšak členitý pozemek, můžeme i zde jahody pěstovat s poměrně velkým úspěchem. Pro pěstování jahodníků se doporučují spíše jihozápadní svahy, dobře osvětlené, s dobrými teplotními podmínkami a s dostatečnou závlahou.

Pěstovat lze i na severních svazích, ovšem nesmí být vystaveny velkým teplotním výkyvům. Na jižních a východních expozicích je na jahodníky příliš sucho. Za ideální jsou považovány hlinitopísčité půdy s dosti vysokým obsahem humusu a s mírně kyselou půdní reakcí. Měla by na nich být ornice alespoň o výšce 25 cm. Na většině těchto území je však třeba počítat s doplňkovou zálivkou.

Způsob výsadby

Pro sazenice si připravíme jamky hluboké cca 15 cm, zároveň i stejně široké. Správně vysazená sazenice nemá mít srdéčko zakryté hlínou, ale ani ho nesmí mít příliš vytažené nad povrch půdy. Zkoušku, zda je sazenice pevně uložena v půdě, provedeme jemným tahem za listy. Pokud rostlina tahu odolá, je to v pořádku.

Slabě rostoucí odrůdy vysazujeme na vzdálenost 20 cm v řádku. Přičemž řádky jsou od sebe vzdálené 80 cm. Více rostoucí sazenice dáváme do řádků vzdálených 90 cm a jednotlivé sazenice pak vysadíme na vzdálenost 30–40 cm. Pro častěji zamokřené pozemky se doporučuje výsadba do hrůbků. Pro chladnější půdy a proti výskytu velkého množství plevele se osvědčila výsadba do černé fólie anebo do netkané textilie.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com

20.3.2017 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist