Jak poznat rezonanční dřevo aneb O dřevě tentokrát z hudební stránky

Kytara a housle se nejčastěji vyrábějí ze dřeva javoru. Ovšem ne každé javorové dřevo se hodí na výrobu hudebního nástroje. Aby opravdu housle nebo kytara hrály, jejich ozvučnicové desky musí být vyrobené z rezonančního dřeva. A jaké že to rezonanční dřevo vlastně je a jak vzniká?
shutterstock_11520820-1100x618.jpgCelá galerie 4 Zdroj: shutterstock.com

Základem jsou pravidelné husté letokruhy

Rezonanční dřevo je opravdu pořádné dřevo s velmi pravidelnými letokruhy, tedy léty, které musí být zároveň velmi husté. Jejich vzájemná vzdálenost nesmí překročit čtvrt centimetru.

Další variantou, z níž je možno hudební nástroj vytvořit, je zachovalý zůstatek z letokruhu na rezonanční desce. (Na lepení spojů hudebních nástrojů se pak používá kožní nebo kostní klíh. Luby houslí, viol a kytar jsou rozebíratelné spoje.)

Pátrači po dokonalém dřevě

Někteří zkušení milovníci dřeva, lesníci nebo jiní specialisté jsou schopni poznat rezonanční dřevo i ve stromech, které jsou ještě pevně ukotveny svými kořeny v půdě. Těmto lidem se říká pátrači po dokonalém dřevě.

Na výrobu houslí, viol, violoncell, kontrabasů nebo mandolín, ale i klavírů se hodí i rezonanční dřevo smrkové. Pochopitelně musí být po vytěžení pečlivě uskladněno a sušeno výhradně přírodní cestou, to znamená bez použití sušáren nebo jakéhokoli jiného umělého urychlování.

Tuzemsko sužuje nedostatek rezonančního dřeva

V současné době řeší výrobci hudebních nástrojů u nás závažný problém. Tuzemského rezonančního dřeva velmi rychle ubývá, a to nejen pod vlivem napadení lesních porostů kůrovcem. A je to velká škoda, protože na klavírech vyrobených ze šumavských rezonančních smrků hrávaly i osobnosti vídeňského dvora a dokonce i W. A. Mozart. To byla doba, kdy se rezonanční dřevo od nás vyváželo do celého světa, kde nás proslavilo.

Současní výrobci hudebních nástrojů využívají ještě zbytky uskladněného již dříve vytěženého dřeva. Ale i tyto zásoby už pomalu končí a odborníci tvrdí, že není daleko chvíle, kdy nebude pro rezonanční dřevo kam sáhnout.

Důvodem jsou nejen klimatické změny, ale i změny v lesnickém hospodaření, zákaz těžby dřeva v přísně chráněných národních parcích a také nedostatek exotického dřeva z důvodu zákazu kácení deštných pralesů.

Strakapoudi hrají na rezonanční dřevo už od konce ledna

Ano, jsou to právě datlovití ptáci, ale i jiné druhy ptactva, které dokážou spolehlivě odhalit rezonanční dřevo a využít ho k obrazu svému. Již na konci ledna, za teplých dní zkoušejí ťukat do dřeva své „písničky“ a lákat na ně samičky svého druhu anebo naopak varovat své soky, že toto území je jen a jen jejich. Krátké, o to výraznější skladby datlů, strakapoudů nebo žlun jsou nám všem jistě dobře známy. Jsou slyšitelné na hony daleko, neboť je to právě rezonanční dřevo, které si tito ptáci dokážou zvolit s neomylnou jistotou.

18.2.2019 4:10| autor: Zuzana Bohdalová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist