V případě, že najdeme zraněného ježka, nebo opuštěná mláďata, pokud se jejich matka stane například obětí již zmíněné autonehody, musíme dobře zvážit, zda ježek vzhledem ke své váze a aktuálnímu datu dokáže přezimovat či nikoli. Začátkem listopadu se již mohou začít nosit ježci do záchranných stanic pro handicapovaná zvířata.
Na zahradě je dobré udělat haldu z listí. Do 2 až tří dnů už tam ale může být schovaný ježek. Proto listí, které jsme již dříve shrabali, nebudeme pálit, mohl by v něm být již zahrabaný ježek, kterému bychom tak mohli ublížit.
Ježkům však můžeme na přezimování vyrobit i domeček, například ze zbytků dřeva. Domeček s malým přístupovým tunýlkem uložíme na klidné místo na zem v zahradě, zasypeme ho listím a přidáme na závěr kovovou trubku, jako vývod na dýchání. V hromadě se shrabaným listím může být i stará tráva, seno či sláma. Později už s domkem nehýbeme.
Jak se o malé ježky postarat, když poznáme, že jsou ještě malí a do záchranné stanice se dostaneme až později, třeba až po několika dnech? Pokud ježečky máme doma, budeme jim dávat na pití pouze čistou vodu, ale v žádném případě ne mléko! Krmíme je vařeným kuřecím masem, kuřecími krky, kočičími granulemi, nejlépe namočenými, nebo kočičí konzervou případně vločkami. V žádném případě však ne mlékem, jak to bohužel stále mnozí činí.
A jak se pozná, že je ježek příliš malý a zimu venku sám nepřežije? Pokud se ježek vejde do dlaně dospělého člověka, tak by nastávající zimu nepřežil. Pokud tedy najdeme v průběhu listopadu malého ježečka o hmotnosti kolem asi 200 g, tak by s největší pravděpodobností nepřežil. Zimu běžně přežijí ti ježci, kteří váží okolo 600 až 700 gramů minimálně.
„Zahrada jako ptačí ráj“ je název našeho dalšího článku, který se zabývá problematikou ochrany a pomoci užitečným druhům zvířat na našich zahradách.
Text: Zuzana Bohdalová
