Jak se vypořádat s podzimním listím

Podzim nám sice občas kazí náladu neustálými dešti a chladným počasím, ale nesmíme mu upřít krásu a rozmanitost barev listnatých stromů. Pokud však nepatříte mezi ty, kteří sbírají listy a doplňují herbář, pak nejspíš řešíte, jak se vypořádat se spadaným podzimním listím.
kompost-je-jednim-z-nejdulezitejsich-materialu-pri-peci-o-pudu-1100x618.jpgCelá galerie 5 Zdroj: Lucie Peukertová

Listí může zůstat kromě trávníků téměř všude, ale právě díky opadanému pestrobarevnému listí získá podzimní zahrada neopakovatelný půvab. Lze ho soustředit na jednom místě, a potom podle potřeby použít na zakrytí choulostivějších rostlinek. Proto se ho rozhodně nezbavujte.

Výjimku tvoří travnaté plochy. Listí je zapotřebí nahrabat k trvalkám, opadavým a neopadavým dřevinám a živým plotům. Listy ovocných stromů, javorů, lísky a mnohých okrasných keřů tlí velmi dobře. Naopak listy jírovců, ořechů a dubů obsahují mnoho tříslovin, takže se rozkládají velmi pomalu. Sběr listí vám usnadní i speciální zahradní vysavače.

Bývaly také doby, kdy se spadané listí stromů nechávalo na zahradě. Chránilo jednak pozemek před mrazy a poskytovalo úkryt užitečným zvířátkům, jako například roztomilým ježkům. Zetlelé listí je nejen dekou pro rostliny v zimě, ale i zdrojem živin pro jejich kořeny. Ideální je jeho kombinace s jehličím.

Nejen podle zákona o znečišťování ovzduší, ale i z důvodů bezpečnosti by se listí nemělo pálit na zahradě. Popelnice se nemají plnit biologickým odpadem. Nastává tedy nerudovská otázka, „Kam s ním?“.​
Pro váš kompost je nejméně vhodné ořechové listí. Není pro něj, takříkajíc „zdravé“. V případě, že jím svůj kompost zakryjete, pak z něj jednak hustě porostou nové semenáčky a druhak má dlouhou dobu rozkladu. Listí z jednoho ořechu můžeme spálit průběžně při táborácích.

Stačí trocha fištrónu

Strom začne kořenit v místě, kam ho zasadíme, ale jak postupně roste a sílí, rozbíhají se i jeho kořeny, a to do šířky a délky. Zatímco jeho hlavní, silné kořeny už se pevně drží v zemi, s výživou spoléhá na své kořínky, které se rozbíhají do délky několika desítek centimetrů i metrů. Pokud mu tedy chceme dodat živiny, nemá cenu sypat je kolem hlavního kmene, ale právě ke konečkům kořínků. Jak je poznáme? Existuje takzvaný okap koruny. Tam, kde nad zemí končí stromová koruna, až tam sahají kořínky schopné přijímat živiny. Vytyčíme si na zemi okraje koruny a vyryjeme zde rýhu 20 cm širokou, asi 30 cm do hloubky. Do této rýhy soustředíme spadané listí i opadané větvičky. Vytvoříme tak vysoce funkční kompost pro konkrétní strom. Rýhu dosypeme hnojivem a směs ušlapeme, překryjeme zeminou.

Nemusíte napoprvé obkroužit všechny stromy. Zkuste si to jednou a příště uvidíte.  Zkušenost ale hovoří za vše. Strom je příští rok plný síly a problémy se spadaným listím zmizely.

Lucie Sýkorová

15.10.2013 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist