Rez je houbová choroba, jejímž původcem je Gymnosporangium sabinae. Ke svému životu potřebuje dva hostitele – hrušeň (Pyrus communis) a druhým hostitelem je jalovec čínský (Juniperus chinensis) nebo jalovec klášterský (Juniperus sabina L.) a jeho variety.
Jak se šíří?
V dubnu až květnu vyrůstají na kůře jalovců z telií rosolovité oranžovožluté útvary. Z těchto ložisek se uvolňují teliospory, které se za pomoci větru dostávají na hrušně. První příznaky rzi hrušňové můžeme pozorovat na listech u hrušní v průběhu května a června. Nejprve se na nich objeví oválné skvrny žluto-oranžové barvy velikosti 1–2 cm. Druhá polovina léta odkryje na spodní straně listových čepelí 3 až 5 mm výrůstky, které se nazývají aecia. Ta jsou místem vzniku spor, které se stěhují zpět na jalovce. Napadené části jalovce jsou mírně vřetenovitě zduřelé. Dochází k omezení růstu, žloutnutí a opadu jehličí, výjimečně i k odumírání větévek a větví.
Čtěte také:
- Nejčastější choroby zahrady a jak s nimi bojovat
- Jak bojovat proti rakovině stromů
- Choroby ve skleníku
Rozhoduje vzdálenost
Čím blíže sobě jsou hrušeň a jalovec, tím pravděpodobnější je přenos nákazy. Za rizikovou je považována vzdálenost menší než 150 až 200 metrů. Ovšem zaznamenány byly i přenosy spor na vzdálenost 1000 metrů.
Také počasí zde hraje významnou roli. K infekci dochází nejčastěji za teplého deštivého počasí při teplotách ovzduší okolo 18 °C a v době kvetení hrušní. Pro šíření spor postačují teploty okolo 12 °C.
Hlavní příčinou nárůstu výskytu rzi hrušňové v našich končinách je vzrůstající obliba výsadby jalovců nejen v soukromých zahradách, ale i na veřejných prostranstvích nebo v zahrádkářských koloniích.
Doporučovaná ochranná opatření
- Vzájemná izolace hostitelů, minimální odstup 200 metrů, ideálně 500 m.
- Sledování výskytu telií v jarních měsících na jalovci a včasné odstranění napadených větví. Při extrémním rozšíření nekompromisně odstranit celé keře.
- Zamezit šíření infekce překrytím jalovců pomocí bílé netkané textilie v dubnu až květnu.
- Chemická ochrana hrušní fungicidním postřikem (Baycor, Horizon, Score apod.) v období před začátkem kvetení. Při vlhkém počasí postřik po týdnu zopakovat. Další postřik po odkvětu.
- Současně provádět i postřik jalovce, a to alespoň 3x s měsíčním odstupem. První postřik počátkem dubna.
- Na podzim nenechávat ležet listí, ale spálit je stejně jako odstraněné napadené větve jalovce.
- Výběr odolnějších odrůd a kultivarů hrušní. Obecně odolnější jsou ranější odrůdy.
- Pěstování odolnějších kultivarů hostitelských druhů a kříženců – jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata) či jalovec poléhavý (Juniperus horizontalis).
Zdroj info: lesprace.cz, Milan Hluchý: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné
