Jaký chladicí efekt mají stromy?

Rostlinná společenstva plní svou nezastupitelnou úlohu při zmírňování lokálních, regionálních i globálních změn klimatu. Aniž bychom si to často uvědomovali, podobnou službu děláme i my, kdykoli vysadíme na své zahradě strom. Stromy poskytují na lokální úrovni ochranu před větrem, ale i před sluncem, kdy nám poskytnou v letních vedrech tolik potřebný stín. Navíc odpařují vodu, což v horkých dnech snižuje teplotu.

Stromy vysázené v blízkosti budov jsou schopné snížit potřebu klimatizace v průběhu léta a naopak v chladném počasí snížit tepelné ztráty budov. Stromy plní také velmi důležitou funkci větrolamů a výrazně snižují půdní erozi.

Stromy jako bezporuchové chladicí zařízení

Stromy se dají v zásadě přirovnat k bezporuchovému chladicímu zařízení s okamžitou a navíc automatickou regulací výkonu, a to až o několika desítkách kW. Vzhledem k tomu, že jsou na solární pohon, jsou tudíž zdarma a jako bonus navíc je jejich nehlučný chod. Příroda je dokázala vytvořit z recyklovatelného materiálu. Navíc vydrží desítky let s minimální laickou údržbou. No řekněte, které zařízení nebo stroj vám tohle všechno může nabídnout?

Nejdokonalejší rozptyl sluneční energie

Sluneční energie je rozptylována vodou, a to prostřednictvím rostlin. Na povrchu porostů, kam dopadají sluneční paprsky, se odehrávají ty hlavní energetické děje. Není-li k dispozici voda, jež by se pohlcením sluneční energie odpařila, dochází ke změně slunečního záření v teplo. Rostliny bohatě zásobené vodou rozptylují sluneční energii nejdokonaleji.

Pro svůj růst sice potřebují fotosyntézu, ale pro její průběh spotřebují naprosto zanedbatelné množství energie, pokud ho srovnáme s energií, jež rozptylují, aby zmírnili klima. Nesmíme tedy dělat tu chybu, že bychom ignorovali tuto funkci rostlin a stromů zvlášť. Mohlo by se nám stát, že z planety Země vytvoříme step.

Dokonalejší regulační systém neexistuje

Co se týče tepelné bilance jednoho stromu, například kaštanu s průměrem koruny 10 m, dokáže odparem vydat až 400 litrů vody za pouhý den. Má-li takovýto vzrostlý strom korunu o ploše cca 80 m2, dopadne na něj denně 450 kWh sluneční energie. Fotosyntézou se k němu váže méně než 1 % sluneční energie, která na něj dopadá. Do vodní páry odpařované ze stromu téže velikosti a plochy se váže 280 kWh sluneční energie. Stejný strom dokáže chladit v průběhu 12 hodin průměrným výkonem 23 kW.

Na každém mm2 rostlin se nachází od 50 do 100 průduchů a každý z nich reguluje vodní výdej podle aktuálního objemu vody v pletivech. Záleží rovněž na teplotě listu a vlhkosti vzduchu, jakož i na regulaci pomocí rostlinných hormonů. Je tedy jednoznačné, že ztráta vegetace na velkých plochách, tak jak se tomu děje například v Brazílii nebo v Africe, může vyústit ve snížení průměrných ročních srážek. To vše pak způsobí velkou změnu počasí.

Pamatujme všichni na to, že rostliny jsou zelenými plícemi naší planety. Vytvářejí kyslík a na kyslíku jsme všichni závislí. Snižováním rostlinné plochy na Zemi způsobujeme snížení spotřeby oxidu uhličitého. To vede ke zvyšování jeho koncentrace v ovzduší a z toho vyplývajícího globálního oteplování.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com      

17.5.2018 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist