Rod jalovců (Juniperus) zahrnuje asi 60 druhů rostoucích na severní polokouli. Patří do čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). V sadovnické praxi se však setkáváme pouze s velmi četnými odrůdami odvozenými od šesti nejzákladnějších druhů. Všechny jsou nenáročné, milují spíše lehčí půdy a slunná stanoviště s dostatkem volného prostoru.
Jalovce se dají využít k výsadbě jako solitéry, do živých plotů i na skalky anebo do vřesovišť. Samozřejmostí je, že každé z těchto míst bude k osazení vyžadovat specifický druh, ať už podle velikosti rostlin či půdních podmínek. Některé jalovce jsou keřovité, jiné sloupovité anebo také zakrslé.
Například do větších skalek se hodí k výsadbě Juniperus chinensis odrůda Blaaw. Jedná se o odrůdu zakrslou již od země široce se větvící s šedomodrými jehlicemi. Juniperus chinensis odrůda Obelisk nachází své uplatnění spíše jako solitéra, ve vřesovištích, v přírodních partiích zahrad a také ve skupinových výsadbách.
Juniperus horizontalis Moench je jalovec polehlý. Jeho domovinou je Severní Amerika, tam roste na skalnatých a písčitých pobřežích a na pahorcích. Jeho výhodou je zimovzdornost, otužilost a celková nenáročnost na půdu. Na zahradách mu vyhovuje lehčí propustná půda a slunné stanoviště. Často vysazovanou odrůdou jalovce polehlého je Glauca – nízký pomalu rostoucí jehličnan s plazivým, široce poduškovitým vzrůstem. Dorůstá do šířky mezi 2 až 3 metry a výšky do 30 cm. Tento druh vyniká zvlášť intenzivním zbarvením jehlic, pokud je vysazen na minerálních půdách.
Juniperus Virginiina – jalovec viržinský někdy nazýván také „americký cedr“ původem taktéž ze Severní Ameriky je nejmohutnějším jalovcem. Oproti jalovci čínskému, kterému se podobá, jsou šupinovité listy ostře špičaté, nejsou těsně přitisknuté k větvičce ani bledě lemované. Na rozdíl od jalovce chvojky nepáchnou. Jalovce viržinské milují hlubší půdy dobře zásobené vláhou. Pro zahrady jsou významné převážně vzrůstem nižší a užší kultivary jako jsou například ´Burkii ´, ´Fastigiata´, Elegantissima´a ´Helle´.
Jaloec skalnív, Juniperus scopulorum se podobá jalovci viržinskému, je však menší a vícekmenný. Pro zahradní výsadbu mají však význam spíše úzké sloupovité kultivary, z nichž nejznámější je svíčkovitý modrosivý ´Skyrocket´. Podobnou, ale bíle panašovanou variantou, je odrůda ´Blue star´.
Skutečně rozmanité použití jehličnanů v různých podmínkách umožňuje především neobyčejně obsáhlý sortiment druhů a odrůd s různorodými vlastnostmi. Z architektonického hlediska jsou jehličnany, stejně jako listnaté dřeviny, nejdůležitějšími prvky výzdoby našich zahrad. Více se o jehličnanech a jejich dalších druzích dočtete v našich článcích Působivé jehličnany v zahradě I.-III. díl.
Text: Zuzana Bohdalová
