Ježourek není ježek, ale kvetoucí koberec. Už ho máte na zahrádce?

Ježourek řadíme ke stálezeleným poduškovitým rostlinám. Jeho listy mají tuhý jehlicovitý tvar, což dalo jeho rostlinnému druhu pojmenování ježourek nebo také ježatec. Jeho jemné, ale hojně se vyskytující květy tvoří na polštářku z jehliček krásnou růžovou ozdobu. Hodí se pro výslunná a chráněná místa.

Stavba rostlin

Lehce dřevnatějící stálezelené rostliny vytvářející podušky jehlicovitých porostů, tak by se dal charakterizovat  ježourek čili ježatec (Acantholimon) z rodu olověncovitých (Plumbaginaceae). Tuhé čárkovité listy vypadají jako právě se rozvětvující konečky jehličnanů brzy na jaře.

Květy mají ježatce v hroznovitém nebo klasovitém květenství. Většinou jsou složené ze dvou až osmi klásků a každý klásek má po jednom až pěti květech. Kalichy nálevkovitých nebo občas i trubkovitých květů mají růžovou barvu. Plodem je nažka. Původním domovem těchto rostlin je Čína a Malá a střední Asie. Běžně se vyskytují i v Evropě. Celkem je na celém světě přibližně 90–120 druhů ježatců.

Množení rostlin

Pichlavé ježourky řízkujeme na jaře ještě před rozkvětem. Řízkování ani množení semenem není však obvykle úspěšná metoda. Množení semenem se nedaří, neboť semínka u nás rostoucích ježourků jsou obvykle hluchá. Nejúspěšnější metodou tak bývá výsadba takzvaných odtržků. Odtržky se starým dřevem odebrané na konci léta se ujímají nejlépe.

Pěstební nároky

Hlinitá půda s vápenitým štěrkem je pro pěstování ježourků ideální. Výsadbu provádíme na slunných a zároveň chráněných místech. Choulostivější druhy je třeba přes zimu chránit chvojím a případně i proti vlhkosti. Skvěle se uplatní jako skalničky do alpin anebo do skalkových skleníků. Ideálním místem jsou pro ně štěrbiny mezi kameny. Rostliny časem vytvářejí krásné stálezelené polštáře velmi nápadné díky svým květům. Posléze se místo květů objevují dekorativní deštníčkovité plody.

Acantholimon acerosum Boiss – ježourek tuhý

Tento druh ježourků je hustě trsnatý s dřevnatou bází rostlin. Listy jsou seskupené po 1 až 7 ve skupinkách. Mají modrozelenou barvu a dlouhý zašpičatělý tvar do trojhranu s drsným okrajem. Klasy dorůstají délky 10–20 cm. Na rostlině vynikají květy červené až růžové barvy. Kališní trubky mají bílý lem. Klásků bývá 5–15.

Acantholimon glumaceum Boiss – ježourek pluchovitý nebo také plevnatý

Tento druh tvoří měkké zelené podušky. Listy jsou velmi tenké, jehlicovité dlouhé 2–3 cm a na průřezu trojhranné. Kalich karmínově růžových květů dosahuje 20 mm a má 5 drsně chlupatých fialových žilek. Kališní okraj je bílý. Květenství mohou být až 15 cm vysoká. Rozkvétají v červnu až červenci. Domovem tohoto druhu je Malá Asie, Turecko, Kavkaz, Kurdistán a Arménie.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com

15.3.2018 4:00

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist