Kadeřávek můžeme sklízet celou zimu

Jen málo rostlin přežije zimu a mráz, aniž by ztratily své výživné látky. Kromě růžičkové kapusty je to také kadeřávek. Dá se sbírat po celou zimu, konzumuje se čerstvý i vařený a svou krásou kudrnatých listů může konkurovat i ornamentálním květinám.

Kadeřávek pravý a kadeřávek sibiřský

Kadeřávek, po staročesku jarmuz, latinsky Brassica oleracea L. var. Acephala, je brukvovitá zelenina velmi podobná okrasné kapustě. Rozlišujeme dva druhy – kadeřávek pravý, který se vysévá na jaře do hlubokých rýh a v létě se přesazuje na stanoviště s rozestupem 60 cm mezi jednotlivými rostlinami. Jeho listy začínáme sklízet v polovině zimy. Sibiřský kadeřávek se vysévá přímo na konečné stanoviště v druhé polovině léta. Tento druh začínáme sklízet až na samotném konci zimy.

Vitaminy obsažené v kadeřávku

Díky své chuti i vysokému obsahu cenných látek předčí i rychlenou zeleninou. Jeho listy sice nemají tak výraznou chuť ani aroma jako zelí nebo kapusta, ale zato konzumací syrovém stavu můžete doporučenou denní dávku vitaminu C překročit až 3x. Výtečný je v salátech, ale také v různých zeleninových pokrmech. Přidáte-li jej nasekaný do polévky, získá výraznou oříškovou chuť. Kromě potřebného „céčka“ dodá porce kadeřávku denní dávku vitaminu A, dále obsahuje vitaminy skupiny B a E.

Na jaké neduhy kadeřávek zabírá

Kromě výše uvedených látek obsahuje ještě isothiocyanáty, které působí proti rakovině zažívacího ústrojí. Kadeřávek prokazuje úspěchy v podpoře léčby srdce po infarktech. Dokáže mírnit příznaky osteoporózy a konzumace mladých syrových listů se doporučuje na léčbu ledvinových onemocnění.

Čerstvý kadeřávek je nejchutnější

Abyste kadeřávek měli celou zimu po ruce, můžete jej vysadit do okenního truhlíku, nebudete tak pro něj muset běhat pokaždé na zahradu. Má rád kyprou humózní půdu. Neměli byste zapomínat na zálivku, má totiž v oblibě neustále přiměřeně vlhkou půdu. Do truhlíku jej vysévejte už v březnu, do záhonu v zahradě ho dejte začátkem dubna. Vzejde v průběhu 5 dnů až 1 týdne. Obvyklá doba sklizně přichází po 90 až 130 dnech od vysetí. Pokud pěstujete spíše smíšené kultury, dobře se snáší s řepou, špenátem a rajčaty.

Text: Zuzana Bohdalová

19.11.2015 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist