Kalabasa aneb indická okurka

Je docela možné, že jste se s touto rostlinou setkali mnohem dříve někde v čajovně při popíjení lahodného nápoje než kdekoli v zahradě nebo na poli. Její suché a vyčištěné plody se totiž používají jako nádoby na tekutiny.
kalabasa-indicka-okurka-lagenaria-siceraria-1100x618.jpg Zdroj: shutterstock.com

Ale nejen to, ze sušených zdřevnatělých oplodí kalabasy se vyrábějí také ptačí krmítka, plováky, dokonce i hudební nástroje, nebo slouží tyto originální ozdobné plody jako dekorace.

U nás je tato rostlina poměrně málo známá. Její latinský název je dvojí – Lagenaria siceraria nebo  Cucumis lagenaria, avšak českých názvů je mnohem víc: kalabasa, indická okurka anebo divenice obecná či lagenárie. I slovenské označení této rostliny má své opodstatnění  – flaškovec obyčajný. Patří do čeledi tykvovitých.

Tato velmi zajímavá tykvovitá rostlina je jednoletka , má drsně chlupatou popínavou lodyhu a světle zelené srdčité nebo ledvinovité listy. Na dlouhých stopkách vyrůstají její velké bílé květy. Pěstební podmínky jí vyhovují stejné jako okurkám. Plody, o nichž jsme se již krátce zmínili, jsou podobné obřím okurkám a jsou velmi dužnaté. Dorůst mohou až do délky 1,5m. V našich podmínkách kvete rostlina od června až do zámrazu.

Tropická Afrika a jižní a jihovýchodní Asie jsou považovány za její pravlasti.  Její nejstarší nálezy jsou staré prý dokonce 10 tisíc let. Plod lagenárie snad vydrží plavat po vodní hladině dokonce 7 měsíců. Její domestikace má dvě větve: asijskou – odkud pochází i americká linie a druhou větví je africká linie mnohem mladší, pouhých 4 tisíce let stará.

Mladé plody jsou považovány za výbornou surovinu do salátů, také jsou vhodné na nakládání stejně jako okurky do týchž typů nálevů anebo z nich můžete vyzkoušet výrobu podobných pokrmů jako například z cuket.

Kalabasy nám nabízejí velmi výjimečnou možnost sklizně.  Dají se totiž sklízet po částech podle okamžité spotřeby a momentální chuti. Rostlina je i po odřezání její části schopna znovu dorůst, aniž by podlehla hnilobě.  Její odřezaná část totiž zaschne a plod poté pokračuje v růstu.

Pěstujeme ji podobně jako ostatní tykvovité rostliny. Sazeničky si předpěstujeme nejdříve doma za oknem, poté je vysadíme koncem března či v dubnu do skleníku anebo počkáme, až na druhou půli května a vysadíme je rovnou do volné půdy k opoře. V teplejších oblastech snesou rostliny pěstování z přímého výsevu, který umístíme nejlépe někam k plotu, abychom zajistili pro lagenárie dostatečnou oporu.  Rostlinám se zavděčíme bohatou dobře vyhnojenou půdou a pro pěstování v našich podmínkách můžeme vybírat ze tří variant v různých tvarech a velikostech.

Text: Zuzana Bohdalová

20.3.2013 4:00

Čtěte dále

  • Nejnovější

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist