Kalabasa aneb indická okurka

Je docela možné, že jste se s touto rostlinou setkali mnohem dříve někde v čajovně při popíjení lahodného nápoje než kdekoli v zahradě nebo na poli. Její suché a vyčištěné plody se totiž používají jako nádoby na tekutiny.
kalabasa-indicka-okurka-lagenaria-siceraria-1100x618.jpg Zdroj: shutterstock.com

Ale nejen to, ze sušených zdřevnatělých oplodí kalabasy se vyrábějí také ptačí krmítka, plováky, dokonce i hudební nástroje, nebo slouží tyto originální ozdobné plody jako dekorace.

U nás je tato rostlina poměrně málo známá. Její latinský název je dvojí – Lagenaria siceraria nebo  Cucumis lagenaria, avšak českých názvů je mnohem víc: kalabasa, indická okurka anebo divenice obecná či lagenárie. I slovenské označení této rostliny má své opodstatnění  – flaškovec obyčajný. Patří do čeledi tykvovitých.

Tato velmi zajímavá tykvovitá rostlina je jednoletka , má drsně chlupatou popínavou lodyhu a světle zelené srdčité nebo ledvinovité listy. Na dlouhých stopkách vyrůstají její velké bílé květy. Pěstební podmínky jí vyhovují stejné jako okurkám. Plody, o nichž jsme se již krátce zmínili, jsou podobné obřím okurkám a jsou velmi dužnaté. Dorůst mohou až do délky 1,5m. V našich podmínkách kvete rostlina od června až do zámrazu.

Tropická Afrika a jižní a jihovýchodní Asie jsou považovány za její pravlasti.  Její nejstarší nálezy jsou staré prý dokonce 10 tisíc let. Plod lagenárie snad vydrží plavat po vodní hladině dokonce 7 měsíců. Její domestikace má dvě větve: asijskou – odkud pochází i americká linie a druhou větví je africká linie mnohem mladší, pouhých 4 tisíce let stará.

Mladé plody jsou považovány za výbornou surovinu do salátů, také jsou vhodné na nakládání stejně jako okurky do týchž typů nálevů anebo z nich můžete vyzkoušet výrobu podobných pokrmů jako například z cuket.

Kalabasy nám nabízejí velmi výjimečnou možnost sklizně.  Dají se totiž sklízet po částech podle okamžité spotřeby a momentální chuti. Rostlina je i po odřezání její části schopna znovu dorůst, aniž by podlehla hnilobě.  Její odřezaná část totiž zaschne a plod poté pokračuje v růstu.

Pěstujeme ji podobně jako ostatní tykvovité rostliny. Sazeničky si předpěstujeme nejdříve doma za oknem, poté je vysadíme koncem března či v dubnu do skleníku anebo počkáme, až na druhou půli května a vysadíme je rovnou do volné půdy k opoře. V teplejších oblastech snesou rostliny pěstování z přímého výsevu, který umístíme nejlépe někam k plotu, abychom zajistili pro lagenárie dostatečnou oporu.  Rostlinám se zavděčíme bohatou dobře vyhnojenou půdou a pro pěstování v našich podmínkách můžeme vybírat ze tří variant v různých tvarech a velikostech.

Text: Zuzana Bohdalová

20.3.2013 4:00

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist