Kdo dal jméno krásným bilbergiím?

Bilbergie zvané také čínský oves jsou krásné rostliny s poutavými květy, které nosí své jméno po švédském přírodovědci Gustavu Johanu Billbergovi. I když původně byl G. J. Billberg právník, měl mnoho koníčků, mezi nimi byla i přírodověda. Zajímal se nejen o botaniku, ale hlavně o zoologii. Svůj zájem upíral hlavně ke hmyzu.

Bilbergie patří k broméliovitým

Bilbergie patří mezi broméliovité rostliny. Jsou to rostliny tropické, které se u nás dají pěstovat pouze jako pokojové nebo skleníkové rostliny. Jejich pěstování je jednoduché, a proto je dobré si je pořídit hlavně v případě, kdy nemáte na rostliny v bytě příliš mnoho času.

Skvěle se hodí pro moderní interiéry, a proto je škoda, že z broméliovitých rostlin patří u nás právě k těm málo rozšířeným. Původním domovem těchto epifytních rostlin jsou vlhké lesy Jižní Ameriky.

Květy vyrůstají z listové růžice

Na bilbergiích každého upoutá efektní vybarvení listenů, které ukrývají menší dekorativní květy. Netradiční květenství vyrůstají z pevných listových růžic. Jakmile kvetení ustane, listová růžice, z níž květ vyrostl, odumře. Nejdříve však rostlina vytvoří několik nových listových růžic, z nichž vyrůstá později další květenství. Každá z těchto růžic může vytvořit novou samostatně rostoucí rostlinu.

Bilbergie potřebují světlo a teplo

Pro bilbergie je třeba zabezpečit světlé místo a optimální teplotu okolo 15 °C. V zimním období by neměla teplota v místnosti poklesnout pod 12 °C.

Tak jako ostatní broméliovité rostliny i bilbergie se zalévají mezi listy. Zálivku nikdy neprovádějte studenou vodou. Voda by měla být spíše vlažná a odstátá. Frekvenci zálivky přizpůsobte prostředí, v němž bilbergii pěstujete. V chladnějším prostředí ji nebude rostlina potřebovat tak často.

Botanik a zoolog G. J. Billberg

Gustav Johan Billberg, který žil v letech 1772–1844 vystudoval univerzitu v Lundu. V roce 1793 začal pracovat ve Stockholmu, poté ve Visby. Když se v roce 1808 vrátil zpět do Stockholmu a začal zde pracovat u administrativního dvora, stala se jeho koníčkem zoologie. Zde publikoval některé práce z oboru botaniky.

V roce 1818 se stal členem Švédské královské akademie věd, následně pak v roce 1820 členem Ruské akademie věd. Následovalo založení Linnéovské společnosti ve Stockholmu.

Poté, co zemřel botanik Johan Wilhelm Palmstruch, byl ustanoven právě Billberg jako pokračovatel a tvůrce dalších dílů Svensk Botanik a Svensk Zoologi. Celkem tak vzniklo úctyhodných 11 dílů tohoto jedinečného díla, přičemž Svensk Zooligi, dokončená v roce 1825, byla hlavně dílem Billberga.

Jako každý slavný vědec si i Billberg zasloužil, aby jeho jméno nesla některá z rostlin a šířila tak dále jeho slávu. To si uvědomil roku 1821 Billbergův přítel Carl Peter Thunber, rovněž velmi významný švédský vědec – botanik, a rostlinu, o níž jsme dnes psali, pojmenoval Billbergia na počest G. J. Billberga.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com, Profimedia.cz

15.11.2018 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist