Bodláky v zahradách
Některé bodláky pěstované na zahradách jsou doslova čarokrásné, což by mohlo jejich poněkud pošramocenou pověst napravit. Je sice pravda, že mají plno ostnů, ale bodavé trny má přece i královna květin – růže! Mnozí z nás však mají s bodláky i dobré zkušenosti, a to díky jejich léčebným účinkům anebo je mají rádi alespoň pro jejich výrazný tvar a okrasnou hodnotu.
Pupava bezlodyžná se postupem času ocitla na listině ohrožených druhů rostlin, a to právě díky tomu, že se jedná o velmi chutný bodlák, který dříve běžně rostl na stráních a rumištích. Dnes je její životní prostor stále více ohrožen. Ohrožené druhy jako pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) a pupava alpská (Carlina alpinus) se nesmějí vyrýpávat. Vzhledem ke svému dlouhému kůlovitému kořenu by takové zacházení ani nepřežily. Nepřítelem číslo 1 je pro ni zemědělství, které používá příliš mnoho hnojiv a neobejde se ani bez vyžínání okrajů cest.
Bodláky jsou užitečné
Mluvíme-li o užitečnosti bodláků, nelze opominout jejich významnou hodnotu také pro užitečný hmyz a ptactvo. Bodláky kvetou od června do října, kdy pestrá letní květena už pomalu odkvétá.
Bodláky obecně milují výživné půdy, přesto, že každý druh má své vlastní nároky. Ještě dříve, než pichlavé, ale krásné bodláky ve své zahradě vysadíte, měli byste vědět pár důležitých informací. Snad nejdůležitější je, dozvědět se co nejvíce o rostlině samotné, jak vysoká bude a kolik místa v zahradě zabere. Velké bodláky, ke kterým patří například štětka soukenická (Dipsacus sativus), zvlášť dobře působí jako okrasné solitéry před dřevinami, na okraji trávníků a také v barevně ladících rabatech s nízkými trvalkami. Štětka soukenická se však využívá nejen k dekoračním účelům, kdy se sušená přidává ke smutečním aranžím na hroby, ale má i léčivé účinky. Kořen štětky soukenické naložený v lihu se užívá jako tinktura na nebezpečnou boreliózu. Zabraňuje dalšímu množení borelií v těle.
Bodláky klíčí v chladu
Bodláky většinou vyžadují výživné teplé a suché půdy, které nesmějí být zhutnělé. Ale výjimkou je pcháč bahenní, který roste na okrajích rybníků. Naproti tomu pupavu bezlodyžnou naleznete nejspíše na skalnatém podloží v suché vyhřáté půdě na stráních či skalkách.
Nesmíme jako pěstitelé opomenout, že většina bodláků klíčí jen v chladu. Aby osivo na jaře vzešlo, musí po určitou dobu projít mrazem. Pokud je mírná zima, uložíme semeno na 2 až 3 týdny do ledničky. Jiné druhy osiva, jako například semena pupavy bezlodyžné klíčí pouze a jen na světle. Její semena tedy nesmíme přikrýt zeminou.
V dalším díle našeho povídání o krásných bodlinatých rostlinách si budeme vyprávět o konkrétních druzích těchto zajímavých rostlin, jejich pěstování a také o léčebných účincích, které na náš organismus mají.
Text: Zuzana Bohdalová
