Na trhu je dostupná celá řada atraktivních kultivarů levandule lékařské (Lavandula angustifolia) nebo také úzkolisté, jak ji můžete v některých publikacích najít. Velké oblibě se těšila již před mnoha generacemi, které ji lidově nazývaly špikrnát nebo třeba dulenka.
V současné době je tato aromatická rostlina intenzivně šlechtěna, takže se můžete setkat i s kultivary s bílými či růžovými květy. Stejně jsou ovšem nejvíce oblíbené ty s květy v různých odstínech modré a fialové. Z nejběžnějších kultivarů lze pro pěstování na českých zahradách doporučit Hidcote Blue s květy v intenzivní modré barvě, Aromatico Silver se vyznačuje stříbřitými listy a květy ve světlé stříbrno bílé barvě nebo třeba Richard Gray s květy fialovými.
Příbuzná s odlišnými květy
Jistě jste se s ní také již setkali, zvláště v nabídce supermarketů je velice oblíbená. Jedná se o příbuznou levandule úzkolisté, levanduli hlávkovitou (L. stoechas). Liší se především stavbou květenství, které je zakončeno delšími fialovými přesleny. Tato levandule je ovšem spíše krátkodobou dekorací, která perfektně vynikne především v nádobách na terase.
Rozhodně neočekávejte, že se z její krásy budete těšit i příští rok, nevyhovují jí totiž tuhé zimy, s nimi si poradí spíše levandule úzkolistá.
Polokeř nebo trvalka?
V nabídce obchodů bývá levandule často řazená mezi trvalkami, ale ve skutečnosti se jedná o polokeř. Pokud rozhrnete výhony, uvidíte její dřevnatou bázi. Tu je třeba sledovat především při jarním řezu. Do dřeva byste totiž neměli řezem zasahovat příliš hluboko, rostlina pak jen těžko obrůstá. Spíše rostlinu zkracujte při obvodu, který má bylinný charakter.
Přesto někdy levandule vytváří nepříliš rozvětvené výhony, které nepůsobí zrovna dekorativně. Na jaře mohou u báze obrážet, pak si můžete dovolit hlubší řez, který povede právě k těmto mladým „větévkám“. Levandule se pak zahustí.
Použití levandule v léčitelství
Jen těžko bychom hledali rostlinu, která je oblíbená z tolika důvodů. Estetické výhody levandule jsou každému jasné, právě proto se její květy prodávají ve svazcích čerstvé i sušené. Už jen samotná kytice modrých květů vnese do domova jedinečnou atmosféru a příjemnou vůni.
Mnohdy ovšem přes tu všechnu krásu zapomínáme, že se jedná také o léčivou rostlinu, jejíž květy jsou bohaté na silice obsahující linalool, linalyl, terpinen, kafr, limonen, mastné kyseliny a plno dalších účinných látek. Kromě silic květ obsahuje také třísloviny, antokyany, hořčiny a pryskyřice. Nať obsahuje především silice a třísloviny. Právě díky obsahu těchto účinných látek se levandule používá jako rostlina močopudná a potopudná, což oceníme především v očistných jarních kúrách. Stejně tak zvyšuje odolnost srdce a snižuje nadýmání.
V menších dávkách se užívá na zmírnění bolesti hlavy, v tomto případě ovšem buďte opatrní. Pokud patříte mezi senzitivní jedince, levandule vám naopak bolesti hlavy může způsobit, zvláště ve vyšších koncentracích. V lidovém léčitelství se tato květina používala pro vyvolání potratu, proto by její užití měly s lékařem konzultovat především těhotné a kojící ženy.
Teď ovšem k něčemu mnohem příjemnějšímu, levandule skvěle uklidňuje a navozuje příjemný spánek. Právě proto si jejími květy plníme polštářky. Navíc odhání hmyz, tak si květy svažte do svazku a zavěste si je do šatníku. V léčitelství se také hojně využívá levandulový stoprocentní esenciální olej, který je oblíbený především v aromaterapii, ale setkáte se s ním i v kosmetice nebo v bylinkových mýdlech vyráběných za studena.
Bylinné čaje
Levandule se také uplatňuje při výrobě bylinkových nálevů, které se nesprávně označují jako čaje, ačkoli neobsahují čajovníkové listy. Tyto čaje bývají určeny pro dobrou náladu, pro dobrý spánek nebo třeba proti nachlazení. Pokud se chystáte na míchání vlastních směsí, doporučujeme levanduli přidat v nižším poměru. Její vůně i chuť jsou totiž natolik silné, že překryjí další bylinky ve směsi.
Aby levandule prospívala
Péče o levanduli není nijak složitá, přesto ji nelze vysadit úplně všude. Nejlépe jí budou vyhovovat jižně orientované pozemky, na které po většinu dne dopadají sluneční paprsky. Rozhodně nebude na škodu ani takové stanoviště, které považujete vyloženě za vysýchavé. Levandule nemá ráda dlouhodobé zamokření, naopak s přísuškem si lépe poradí. Proto jí vysazujte pouze do půdy dobře propustné, bohaté na štěrk nebo písek. Právě tyto minerální materiály vytvoří přírodní drenáž, která odvede přebytečnou vodu do podloží. K výsadbě se rozhodně nehodí stanoviště zastíněné s těžkou studenou půdou.
Pokud si budete chtít levanduli namnožit, pak vás jistě potěší, že ani to není složité. Možností je hned několik. V první řadě lze levanduli předpěstovat ze semen ve skleníku. Semena jsou opravdu drobná, proto je nezakrývejte větší vrstvou zeminy, stačí je pouze mírně promíchat s horní vrstvou substrátu. Pokud se levanduli daří na záhonech, kam jste ji vysadili, je možné, že se bude samovolně přesévat. Sazeničky pak můžete jednoduše vyrýt a přesadit tam, kde je potřebujete.
Další možností je množení pomocí řízků, které odebíráme v průběhu léta. Řízky by měly být již mírně dřevnaté, nikoli zcela bylinné. S lepším zakořeněním pomůže namočení řezné rány do gelového nebo práškového stimulátoru. Ty pak vysaďte do substrátu na množení rostlin obohaceném křemičitým pískem.
Foto: Lucie Peukertová
