Mšice – miniaturní, ale ohrožující škůdci

Rostliny nemusí ohrožovat jen silné slunce nebo nedostatek zálivky, napadnout je mohou i nejrůznější škůdci, z nichž nejčastější jsou mšice. Ač miniaturní svým rozměrem jsou tito škůdci vážným nebezpečím. Asi byste nevěřili, že jen na území ČR rozlišujeme 670 druhů. Abychom pochopili, proč je boj s nimi složitý, musíme se seznámit se způsobem jejich života.

Rozmnožují se jako divé

Měkké jemné tělo mšic je dlouhé od 1 do 3 mm. Mohou být různě zbarvené. Většina dospělců je bezkřídlých. Správné rozlišení mšic bývá komplikováno tím, že každý druh mšice v průběhu sezony vytváří morfologicky odlišné typy samic. Nymfy se svým vnějším vzhledem podobají dospělcům. Jejich strategie přežití je jednoduchá – rychlé množení.

Některé typy mšic ve volné přírodě mohou mít až 20 generací za rok. Vývoj jedné generace trvá pouhých 10–15 dní.

Během celého vegetačního období jsou mšice živorodé. Po většinu roku jsou v populaci pouze samičky a ty se množí partenogeneticky, to je bez oplození. Až v podzimní populaci mšic se objevují samečkové a ti už se normálně páří se samičkami. Vajíčka jsou kladena jen na podzim a přečkávají zimu, zatímco dospělci před zimou hynou.

Potrava z hostitelských rostlin

Mšice nejraději sají na měkkých mladých částech rostlin. To je důvodem, proč migrují mezi rostlinami a i rostlinnými druhy. Většina druhů však střídá pouze dva hostitele. Příkladem této migrace je mšice zelená, která celoročně migruje pouze mezi různými rostlinami čeledi brukvovitých.

V létě se mšice stěhují v rámci jednoho hostitelského druhu neustále na nové dosud nenapadené rostliny. Tímto způsobem kromě sání škodí i jako přenašeči nejrůznějších viróz. Bohužel jsou ve většině případů jejich zimními hostiteli ovocné druhy. Kupříkladu na jabloních přezimuje mšice jitrocelová, tak škodí stromům a až později přelétá na jitrocel. Další mšice maková přezimuje na brslenu. Tam sice mnoho škody nenadělá, ale později výrazně škodí na špenátu, máku, červené řepě, na slunečnicích a dalších letničkách.

Tím, že mšice sají z rostlin velké množství tekutin, způsobí na rostlinách deformaci pletiv, to poškodí na daných místech rostlinu změnou barvy. Po rostlinách často rozšiřují mšice i mravenci. Ti odsávají medovici, kterou mšice vylučují. Mravenci si z mšic udělali dojná domácí zvířata a jsou proto schopni kolonie mšic dokonce chránit před nepřáteli. Některé druhy mšic napomáhají navíc vzniku hálek na rostlinách.

V druhé části článku si povíme něco i druzích mšic a způsobech jejich likvidace.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com

11.8.2016 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist