Zeleninové zahrady byly odjakživa spíše prakticky a účelově vyřešeny, estetická stránka zde většinou nehrála významnou roli, ačkoliv to byla škoda. Užitková zahrada má ale podobný potenciál jako ta okrasná, stačí jen upravit například zákoutí s kompostérem nebo prostor pro úschovu zahradního nářadí, osázet kompost, vytvořit zajímavé vyvýšené záhony a popínavým druhům zeleniny dopřát proutěné opory a konkurent vaší okrasné zahrady je na světě.
Vše účelné může být vždy i zajímavě vyřešené, fantazii se meze nekladou. V současné době jsou v zahradní tvorbě preferovány přírodní materiály, které se hodí i do zeleninové zahrady. Místo plastů upřednostněte kámen nebo dřevo bez nátěru.
Vyvýšené záhony nejen pro zahrádkáře s bolavými zády
Někomu může tvorba vyvýšených záhonů přijít zbytečně náročná, ale věřte, že se jedná v první řadě hlavně o praktické řešení, které kromě jiného i vypadá zajímavě. Záhony si můžete vyvýšit nad okolní terén podle svých potřeb. Některé jdou zvednout i do výšky okolo jednoho metru, abyste se nemuseli téměř vůbec shýbat k údržbě, ale často práci usnadní i vyvýšení třeba jen třicet centimetrů.
K tomuto účelu se nejčastěji používá smrkové nebo mnohem lépe dubové řezivo, ale pamatujte, že se tyto dva materiály liší nejen cenou, ale také náročností zpracování. Zatímco smrkové dřevo snadno opracujete a nakonec i pospojujete, mnohem trvanlivější dub vám dá trošku zabrat.
Další výhodou vyvýšených záhonů s dřevěným lemem je lepší hospodaření se zálivkovou vodou. Na běžných záhonech se voda při zálivce rozleje i do pěšinek, zatímco u záhonů ohraničených řezivem voda zůstane pěkně v záhonku, takže ji rostliny mnohem lépe zužitkují.
V permakulturních a přírodních zahradách se můžete setkat i s jiným typem vyvýšeného záhonu, jehož jádro tvoří kmeny a větve stromů a kámen. Na tyto materiály je navršena zahradní zemina. Okraje záhonů v tomto případě neohraničuje žádný materiál. Aby nedocházelo k půdní erozi, je doporučen slámový nebo štěpkový mulč, který navíc omezí nadměrné odpařování vody.
Šikovně využitý kompostér
Pokud se snažíte všechny zahradní odpady zužitkovat a vyrábíte si vlastní kompost, máte skvělou možnost si efektivně rozšířit pěstební plochu. Na kompostu se totiž dají skvěle pěstovat druhy zeleniny náročné na dusík. Nerozložený odpad rozhodně nevadí tykvím, okurkám, rajčatům, řepě nebo bramborám.
Tato metoda pěstování není žádnou novinkou. Kompostéry a hnojiště se k pěstování zeleniny používaly již mnohem dříve.
Dešťová voda do kanalizace nepatří
Abyste hospodařili co nejefektivněji, zamyslete se nad možnostmi uchování dešťové vody. Pokud nemáte na svém pozemku zabudovanou jímku na dešťovou vodu, do které by tekla voda ze zpevněných povrchů či ze střech, určitě využijte jiné možnosti. V obchodech seženete různé plastové barely, do kterých dešťovou vodu šikovně svedete.
Jak si ještě můžete pomoci
Žádná zahrada se neobejde bez hnojení, živiny ke svému růstu potřebují všechny rostliny a kulturní zelenina je na ně často opravdu hodně náročná. Přitom se mnohdy na svých zahradách živin sami zbavujeme tím, že posečenou trávu, plevel nebo třeba spadané listí vyhazujeme do kontejnerů na bioodpad. Nejen že se tyto hmoty hodí do kompostu, ale posečenou trávou také zamulčujete zeleninové záhony nebo zeleninu vysazenou na kompostu.
Pokud pěstujete popínavé druhy zeleniny, nezapomeňte pro ně vyrobit proutěné opory. K tomuto účelu se perfektně hodí vrbové či březové pruty, ale stejně tak dobře i výhony z prořezávky okrasných keřů.
Foto: Lucie Peukertová
