Neobvyklá krása sukulentů

Mají jedno společné: neobvyklé tvary. Jsou naprosto atypickými představiteli rostlinné říše a jejich pěstitelé na ně nedají dopustit. Jsou to drahokamy v neobvyklých sbírkách. Tvarem často připomínají kámen, pýchavku, váleček, prsty nebo růžky. Jejich pěstování není časté ani snadné, ale stojí za to. Mluvíme o sukulentech, rostlinách vyskytujících se snad na všech světadílech.
do-p-s-na-pln-slunce-vyb-rejte-rostliny-sukulentn-ho-charakteru--1100x618.jpgCelá galerie 11 Zdroj: archiv redakce

Sukulenty by se mohly klidně jmenovat šťavnaté rostliny, jelikož jejich název má původ v latinském označení succus neboli šťáva. Označení je velmi příznačné, neboť všechny sukulentní rostliny mají své zásobní látky shromážděné ve svých pletivech v opravdu velkém množství. Mohou si jich dokonce vytvořit dostatečné množství na období nepříznivé pro jejich růst. Z toho vyplývá, že dokážou přežít i období dlouhotrvajícího extrémního sucha.

Sukulenty jsou skupinou velkou a nesourodou. V současnosti jich je na Zemi asi 11 000 druhů. Patří do skupiny suchomilných rostlin, vytvářejí tudíž největší podíl pouštní a polopouštní vegetace. Dělíme je na 2 největší skupiny: listové sukulentystonkové sukulenty.

Zvláště v Mexiku je poměrně běžné setkání se sukulenty, které zde vytvářejí například i živé ploty. Vhodný je k tomuto pěstování druh Fouquieria splendens. Využijí se nasekané stonky, které snadno zakoření a mohou růst dál. Beztrnné opuncie jsou zase pěstovány jako doplňková strava pro dobytek a z opunciových plodů vyrobené džemy se běžně dají zakoupit v Mexiku nebo USA.  U Ferocactusu stainesii se zase sklízejí poupata, která se nakládají do sladkokyselého nálevu. V kuchyních domorodců se běžně najdou i zavařená poupata juk. Zkrátka využití sukulentních rostlin je opravdu pestré.

Jejich užitnou hodnotu však nyní ponechme stranou a vraťme se k jejich rostlinnému půvabu. Bizarnost jejich tvarů a často i květů vede k tomu, že se jejich pěstitelé soustřeďují jen na jejich pěstování a jiné rostliny už je často vůbec nezaujmou. Aloinopsisy, lithopsy, argyrodermy, cheiridopsisy, conophyta, dactylopsisy, co druh to jiný tvar rostliny. Často jsou k nerozeznání od kamenů, jsou hladké nebo poseté tečkami, výrůstky a velmi zajímavě vypadají třeba ve fázi, kdy se obsah starých listů začíná přelévat do listů nových a vypadá to, jako by se celá rostlina převlékala, jako když had svléká svou kůži.

Když sukulenty rozkvetou, jejich krása dosahuje vrcholu. Obvykle jejich tvar květů připomíná mořské sasanky a jejich barevná škála je opravdu pestrá, od bílé, přes citronově žlutou, jasně zelenkavou, svítivě oranžovou až přes růžovou k červené nebo červenohnědé barvě. Bohužel ne všem pěstitelům se daří pěstovat tyto velmi půvabné a zároveň neobvyklé rostliny s úspěchem, a tak jsou tu naštěstí nejrůznější botanické zahrady a sbírkové skleníky, kde se můžeme přijít pokochat jejich krásou v plném květu a odnést si tak neobvyklý zážitek, který se naskýtá obvykle pouze cestovatelům v pouštních a polopouštních oblastech.

Text: Zuzana Bohdalová

26.11.2012 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist