Netýkavka, balzamínka, Ančička – to jsou české názvy pro zahradní kultivary odrůd Netýkavka balzamína (Impatiens balsamina) nebo Netýkavka turecká (sultánská) (Impatiens walleriana) a nejspíš i nejrůznějších kříženců. Kulturní odrůdy zabydlovaly české zahrádky i okenní parapety velice hojně, v druhé polovině 19. století byly doslova módní rostlinou a byly vyšlechtěny do několika skupin, lišících se barvou, ale i tvarem květů. Móda pominula a na netýkavky se prakticky zapomnělo, vyšlechtěné staré kmeny se většinou nedochovaly. Ve venkovských zahrádkách se balzamínky sice objevovaly, zpravidla ale jen bíle nebo růžově kvetoucí odrůda s jednoduchými květy. Mezitím se u nás zabydlely zplanělé odrůdy netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), daří se jim dobře zejména na vlhkých místech v podrostu stromů a v okolí potoků i rybníků, kde se stávají invazivními druhy, vytlačujícími původní rostliny. Oba druhy mají na rozdíl od zahradních balzamínek květy typicky pyskaté, motýlovité. Zejména sladce vonící růžovobílá netýkavka žláznatá s lodyhami vysokými až tři metry, vypadá půvabně i v letničkovém záhonu.
Obnovená premiéra
Před pár lety se začaly objevovat v květinářstvích bohatě kvetoucí hrnkovky se sytě zelnými podlouhlými lístky, připomínajícími bazalku. Bílé, žluté, růžové, oranžové, červené i fialové kvítky předpěstované rostlinky přímo obsypávají. Takhle tedy netýkavka – balzamínka, slavila svou obnovenou premiéru v našich domácnostech. Rychle si získala popularitu, protože kromě pravidelné zálivky a občasného přihnojení na květ nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Svědčí jí to na okně stejně jako v mírné šeru na stole. Kvete a kvete… Není to sice typická pokojová trvalka, ale když ji nezapomenete zalévat, vydrží vám i několik let. Zpravidla ji ale pořizujeme na jeden rok, pěstování je velice snadné, a tak není třeba litovat, když začne rostlinka opadávat a odumírat. Můžete si ji i doma v květináči vypěstovat ze semínek, naroste za pár týdnů. Nebo stačí uříznout vrchol stonku, dát do zakořenit do vody a znovu zasadit. Popularita balzamínek v květináčích popíchla i zahradníky ke šlechtění nových kultivarů, takže dnes najdeme i netýkavky plnokvěté nebo dvoubarevné. Sytost barev květů na tmavozeleném pozadí hustého olistění je ale to, co z této skromné rostlinky dělá poutavou pokojovou dekoraci, takže běžně si úplně vystačíme s asi tři centimetry velkými kvítky, které skutečně rozkvétají po celý rok.
Balzamínky na zahradě
Brzy poté, co se květiny objevily v květináčích, si naši zahrádkáři vzpomněli: Vždyť tyhle pestré kvítky jsme mívali na zahradě! Netýkavky se tedy rychle rozšířily i na letničkových záhonech. Pěstují se netýkavka balzamína a netýkavka turecká (sultánská). Tu první můžete vysít v květnu přímo na záhon, ta druhá je trochu choulostivější a pomaleji roste a je lépe ji předpěstovat v pařeništi nebo doma v květináčku a v květnu vysadit na záhon už vzrostlé sazeničky. Oba druhy se bohatě větví a vytvoří asi 30-50 cm vysoké keříky, koncem května již nasadí poupata a kvetou až do zámrazu. Ve svých domovinách jsou to trvalky, u nás ovšem zimu nepřežijí. Balzamína má květy uspořádané na krátkých stopkách kolem stonku v hroznech, netýkavka sultánská kvete jednotlivými květy na koncích výhonků. Zahradní hybridy mají květy mnohem větší než původní přírodní druh, semena se obvykle prodávají v barevné směsi, takže si na záhoně vypěstujete velice pestrý koberec. Netýkavkám se daří na slunci i v polostínu, potřebují půdu bohatou na humus a stálou vlhkost.
TIP
Do teplé zimní zahrady
Z afrických tropických pralesů pochází druh Impatiens niamniamensis, královna netýkavek. Je to až metr vysoká bylina s dřevnatějícím stonkem, vytvářející na vrcholu korunu z až dvacet centimetrů dlouhých listů. V jejich paždí nasazuje poupata a vykvétá velice zajímavými květy, tvarem i barevností připomínající malé papoušky. Od kalichu po korunu jsou postupně bílé, žluté a červené a na konci mají dlouhý „zobáček“, uzavírající korunu. V tropech rostlinu opylují kolibříci s dlouhými zobáčky. Rostlina potřebuje výživnou půdu a teplo – venku ji nevypěstujete, může ale být velmi dekorativním prvkem vaší vytápěné zimní zahrady. Semena u nás nevytvoří, chybí opylovači, dá se ale snadno množit vrcholovými řízky.
Text: Gabriela Koulová
