Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami

Na zahradě se můžeme stát samozásobiteli různých plodin. Brambory jsou jedny z nich, právě u nich se mnohdy snažíme pokrýt jejich spotřebu pěstováním na vlastní zahradě. Krom tradičního pěstování v půdě můžete vyzkoušet také pěstování na papírovém kartonu, v listí, posečené trávě nebo dokonce ve slámě.
pestovani-brambor-prilis-nepreji-dlouhodoba-sucha-se-kterymi-jsme-bojovali-hlavne-v-lonskem-roce.-1100x618.jpgCelá galerie 6 Zdroj: Lucie Peukertová

Brambory jistě není třeba nijak zvlášť představovat, jen málokdo je nemá zařazené do svého jídelníčku. Možná někomu přijde poněkud zbytečné tuto všestrannou plodinu pěstovat na vlastní zahradě a zabírat si jí tak cennou plochu, která by jinak mohla představovat prostor pro jiné druhy zeleniny.

Jenže co si budeme namlouvat, vlastní zelenina, a tedy i brambory, chutnají prostě lépe. Máte perfektní přehled o tom, čím jste rostliny ošetřovali, hnojili a celkově víte, jak byly dlouho v půdě. Jejich pěstování se všeobecně řadí k tomu jednoduššímu, co můžete na pozemku vypěstovat. Můžete se samozřejmě pustit do tradičních metod pěstování velkoplošné monokultury, ale pokud rádi zkoušíte nové věci, jistě vás osloví i méně běžné postupy.

Brambory v interakci ke svému okolí

To že se některé druhy zeleniny nesnesou, není nic nového. Rostliny totiž do svého okolí vypouští různé látky, které mohou ovlivňovat půdu i život v ní. Pokud se tedy chcete dočkat sklizně podle svých představ, měli byste vzít v úvahu i to, že i brambory se nemusí snést ve svém okolí úplně se všemi pěstovanými rostlinami. Některé jí zase budou naopak dělat dobře. Tyto vztahy vás budou zajímat především tehdy, když se rozhodnete pro pěstování v polykultuře.

S čím se brambory snesou

Dobrým sousedem pro brambory bude brokolice, brukev nebo třeba hrách.

S čím se brambory nesnesou

Brambory si nerozumí s rajčaty, která by se neměla pěstovat v jejich blízkosti, podobně tomu je u dýní. Brambory a dýně mají vůči sobě brzdící účinky.

„Odpuzovače“ mandelinek

Nejčastějším škůdcem brambor je mandelinka bramborová. Tento obtížný hmyz je samozřejmě možné manuálně posbírat nebo použít postřik. Nebo na to můžete jít ještě úplně jinak, a to bez chemie. Zkuste do polykultury k bramborám nebo v přímé blízkosti bramboroviště vysadit některé druhy bylinek, které tento hmyz odpuzují. Dobrou volbou bude třeba hluchavka bílá, křen vysazený do rohu pozemku a len.

Pěstování ve velkoplošné monokultuře

Na českých zahradách je to nejčastější metoda, ale má celou řadu nevýhod. Jediný druh na velké ploše představuje prostřený stůl pro choroby a škůdce, proto se také může stát, že se kvůli rychlému rozšíření a pozdnímu zásahu nedočkáte téměř žádné úrody.

Brambory se pěstují metodou hrůbkování, přičemž půdu nemulčujeme, což vede k rychlému vysychání a ztrátám půdní vody, což je problém hlavně v suchém létě. Nevýhodou je také nadměrná zátěž půdy a vyčerpání určitých živin, půdu je pak třeba opět vydatně pohnojit. Před pěstováním brambor je třeba půdu pohnojit vydatným hnojem nebo kombinací kompostu a zeleného hnojení.

Co takhle polykultura?

Pěstování brambor v zeleninové polykultuře by bylo samozřejmě ideální, protože by nedocházelo k tak jednostrannému vyčerpání půdy. Jenže brambor většinou potřebujeme mnohem více než jiných druhů zeleniny kvůli tomu, že je používáme jako přílohu k jídlům. Navíc se brambory s některými plodinami nesnesou.

Další nevýhodou je jejich prostorová náročnost, vyžadují totiž dost místa a samozřejmě také světla. Pokud si budou konkurovat s jinými plodinami, opět neočekávejte kvalitní sklizeň. Jestliže se přeci jenom rozhodnete několik hlíz vysadit do zeleninové polykultury, dejte bramborám dostatek místa, nesázejte je poblíž méně vzrůstných druhů jako je mrkev a určitě se podívejte na vhodné i nevhodné sousedy mezi zeleninou. Brambory se totiž mohou s jinými druhy brzdit v růstu.

Pěstování na vyvýšeném rámu

Poměrně oblíbenou metodou pěstování zeleniny v menším množství je výsadba do dřevěných rámů. Ty se jednoduše vyrobí z řeziva a položí se na mírně nakypřenou půdu. Nakonec do rámů nasypeme směs zeminy a kompostu. Výhodou je, že se tato půda nemusí rýt, protože se nehutní chůzí.

Rámy mívají většinou menší rozměry, takže nejsou příliš vhodné pro ty zahrádkáře, kteří potřebují vyprodukovat velké množství zeleniny. V případě výsadby brambor do rámů počítejte s tím, že hlízy pro zdárný vývoj potřebují vyšší sloupek půdy, ideální výška rámu tedy bude okolo třiceti centimetrů.

Kde je možné brambory ještě pěstovat?

Vyzkoušet můžete třeba již našimi babičkami oblíbené pěstování ve slámě. Na půdní povrch se rozmístí naklíčené hlízy a ty se zakryjí silnou vrstvou slámy. Podobně lze zužitkovat také loňské spadané listí, které už se mírně rozkládá.

Někteří permakulturisté sází brambory do záhonu s papírovým kartonem. V případě, že na zahradě bojujete s nedostatkem místa, můžete brambory vysázet také na kompost, kde se jim obzvlášť bude dařit kvůli vysokému zastoupení dusíku.

25.2.2019 5:30| autor: Lucie Peukertová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist