Principy použití jehličnanů na zahradě

Někteří zahrádkáři je milují, jiní je zatracují. Je pravdou, že tato skupina dřevin má poměrně specifické rysy, které by nás od použití neměly odradit, je ale třeba zohlednit styl zahrady i prostředí, ne vždy by totiž jehličnany měly v kompozici převažovat. Některé vlastnosti se jim ale upřít nedají, keřovité druhy perfektně zpevní i nestabilní svahy, stálezelené druhy zase vytvoří efektní kulisu i pohledovou clonu, která se postará o soukromí.

Říká se, že se to s jehličnany na zahradě nemá moc přehánět. Tato informace ale není zcela jednoznačná, záleží totiž také na tom, kde se daná zahrada nachází. Pokud v horské nebo podhorské oblasti, pak klidně tyto dřeviny mohou tvořit kostru kompozice, přeci jenom zde ve větším počtu nebudou působit jako nezvaný host. V případě, že se zahrada nachází v oblastech, kde se v krajině nacházejí převážně listnaté dřeviny, pak buďte s výběrem rostlin opatrnější, jehličnany zde mohou samozřejmě zahradu zajímavě doplňovat, ale její kostru by už tvořit neměly.

Strnulost není vždy podmínkou

Většina druhů stálezelených jehličnanů je během roku neměnná, což může znamenat pro zahradní kompozici poměrně nepřehlédnutelný nedostatek. Zahrada se během roku vyvíjí, přebarvuje se, kvete a plodí, jenže jehličnany jsou většinou stejné na jaře, v létě, na podzim a dokonce i v zimě. Samozřejmě i zde najdeme výjimky, které své jehlice s poklesem teplot na konci podzimu přebarvují.

Největší kritiky se dočkaly zeravy (Thuja), kterých je všude na zahradách nespočet a díky nedostatečné péči představují spíše zkázu zahrad. Právě zeravy představují vždy tu horší variantu pro živé ploty, jakou si můžeme vybrat. Připadá vám tato kritika až moc přísná? Jenže se stačí porozhlédnout po většině českých zahrad, a to mnohdy i na těch venkovských, kam se tento sortiment prostě nehodí. Kdybychom tento druh uměli používat s opatrností tak, aby netvořil sortiment téměř všech živých plotů, kterým navíc mnohdy zcela chybí pravidelná péče, pak by možná kritika nemusela být až tak ostrá. Méně je prostě někdy více a zde to platí dvojnásobně.

Abychom ale jehličnany rehabilitovali, není na místě všem druhům u nás běžně dostupným vytýkat strnulost a striktní formu. Zajímavé možnosti použití umožňují různé druhy borovic (Pinus), které s věkem doslova krásní. Jejich koruny jsou totiž čím dál tím více malebnější. Jemnou texturou větví zase jistě potěší jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), který může vytvořit zajímavou sytě zelenou kulisu, jež sice opět nepřinese proměnu během roku, ale jemná textura přeci jenom výsadby na zahradě oživí.

Prvky jako kulisa, která umožní vyniknout

Jehličnany jsou a byly i v historických zahradách mnohdy vysazovány do pozadí kompozice. Před nimi byly zakládány výsadby, kterým umožnil na pozadí jehličnanů zahradní architekt vyniknout. Stálezelené jehličnany je tedy možné použít jako neutrální kulisu, která zarámuje zajímavý prvek nebo zahradní kompozici.

Stálezelené živé ploty

Neopadavé jehličnaté dřeviny jsou zvláště oblíbené pro výsadby do živých plotů. Jakpak by ne, když se postarají o celoroční odclonění od sousedů nebo zamezí výhledům na nevzhledné prvky v okolí. Pokud ale takový živý plot vytvoříme po obvodu celé zahrady, můžeme se pak cítit jako ve vězení. Zkuste živé ploty pojmout s trochu větší odvahou a stálezelený jehličnatý sortiment vysadit jen tam, kde je to opravdu nutné. Opadavé listnáče zahradu odcloní a navíc jí dodají zajímavé barvy i proměnlivost.

Spolehlivá protierozní ochrana

Sortiment jehličnanů je bohatý na různé růstové formy. Některé rostliny svým růstem spíše kopírují půdní povrch, takže je to skvělá náhrada trávníku v místech, kde zelený pažit kvůli podmínkám stanoviště nebude fungovat. Neopadavé jehličnany také svými jehlicemi chrání půdní povrch, který je tím pádem méně náchylný na půdní erozi. Výhodou této skupiny jehličnanů jsou také poměrně nízké nároky na stanoviště, zvláště pokud se bavíme o různých druzích jalovců (Juniperus). Půdopokryvné dřeviny oceníte i jako protierozní opatření ve svazích, které chcete ozelenit.

Principy použití jehličnanů v praxi

  • výběr dřevin by měl respektovat charakter stanoviště i okolní vegetaci
  • snažte se jehličnany kombinovat s druhy dřevin, které jsou proměnlivé
  • jehličnany nejsou jediným řešením pro tvorbu živých plotů, ačkoli jsou oblíbené kvůli stálezelenému efektu
  • vzrůstný sortiment se hodí jako zelená kulisa, která umožní vyniknout ostatním výsadbám
  • méně vzrůstné jehličnany s nízkými nároky na stanoviště jsou vhodné i pro výsadbu do nádob či do svahů jako protierozní opatření

Foto a text: Lucie Peukertová

9.1.2019 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist