Problematické dřeviny na našich zahradách

Zavlečené rostliny, které u nás páchají škody, nejsou jen statné byliny, jako například bolševník, křídlatka nebo netýkavka. K zeleným vetřelcům, tedy k u nás nepůvodním rostlinám, které zde narušují ekosystém, patří i celá řada invazivních dřevin. Je důležité, abychom je znali a nepřispívali k jejich dalšímu šíření tím, že si je na svých zahradách a pozemcích rovněž vysadíme.
kustovnice-cizi-plody-1100x618.jpgCelá galerie 11 Zdroj: shutterstock.com

Škodlivost invazivních druhů

Šíření cizokrajných dřevin není sice tak rychlé ani masivní, jako je tomu u bylinných druhů, ale i tak může napáchat v naší krajině značnou škodu.

Invazivní druhy dřevin a jejich šíření může mít za následek rozpad celých přírodních ekosystémů. Mohou vytlačovat jeden čí více klíčových druh u nás původních rostlin a v důsledku toho způsobit po čase jejich plošné odumírání. Následovat může například půdní eroze nebo úbytek potravní nabídky pro hmyz a ptactvo.

Kategorii zavlečených tedy nepůvodních druhů dělíme na přechodně zavlečené, neutralizované a invazivní. K zavlečení nepůvodních druhů k nám dochází buďto úmyslnou, nebo neúmyslnou činností.

Nejčastěji se u nás vyskytující invazivní dřeviny

Je třeba poznamenat, že mnohé druhy rostlin, které k nám byly zavlečeny, doslova zdomácněly a pro náš život se z nich staly rostliny nepostradatelné. Hovoříme tedy například o obilí, bramborách, rajčatech, okurkách, jahodách, kukuřici nebo máku. Celkově je jich ovšem mnohem více.

Neméně pestrý je ovšem i seznam invazivních dřevin, které už se invazivními staly (Pinus strobus – borovice vejmutovka nebo Robinia pseudacacia – trnovník akát) anebo dřevin, u nichž se v blízké době invaze očekává. K nim patří Rhus typhina škumpa ocetná, Prunus serotina – střemcha pozdní, Acer negundo – javor jasanolistý, Quercus rubra – dub červený, Syringa vulgaris – šeřík obecný, Ailanthus altissima – pajasan žláznatý nebo Lycium barbatum – kustovnice cizí.

Za rozšířením může stát i dobrá myšlenka

Většině z nás je dobře znám trnovník akát – Robinia pseudoacacia, původem ze Severní Ameriky. Za jeho masivním rozšířením v naší krajině stojí hrabě Chotek, který se rozhodl osázením pozemků po několika povodních dosáhnout zpevnění svahů, a tak pro tato místa zvolil právě tuto rostlinu.

Problémem jsou jeho podzemní výběžky, které se rychle rozrůstají a během relativně krásné doby je akát schopen vytlačit ostatní vegetaci. Navíc kořenový systém trnovníků produkuje další látky, které stejně jako rozkládající se listy způsobují alelopatii. To znamená, že zabraňují klíčení semen jiných rostlin nebo jiným rostlinám nějakým dalším způsobem škodí. Je tedy zřejmé, proč může jeho nekontrolované šíření vést ke škodám v krajině.

Velký problém nejen pro krajinu

Až tři metry za rok je schopen vyrůst pajasan žláznatý (Ailathus altissima). Tato dřevina je schopna rychle obrážet i z pařezů nebo kořenových výmladků, ale množí se i díky velkému množství semen.

Jako pionýrská dřevina se začal po válce vysazovat do ruin vybombardovaných měst, kde žádné jiné rostliny nebyly schopny růstu. Nejenže kořeny pajasanu obsahují také alelopatické látky, navíc mají obrovskou sílu a jsou schopny poškodit i trubky vedoucí podzemím. Vzhledem ke své teplomilnosti rostlinu můžeme často spatřit i v centrech měst, na chráněných pozemcích bývalých továren nebo na rumištích a v okolí drážních budov a kolejišť.

Máte-li ve svém okolí některý z invazivních druhů rostlin, můžete v případě, že by jeho porosty mohly škodit, informovat o této skutečnosti orgány ochrany přírody. Nejlepší je začít s tím na svém místním obecním úřadě. Poradit se můžete i na Českém svazu ochránců přírody nebo v Agentuře na ochranu přírody v ČR, případně na České inspekci životního prostředí.

3.6.2019 5:30| autor: Zuzana Bohdalová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist