Léčivé ovoce, kterému svědčí přemrznutí

Léčivé ovoce, kterému svědčí přemrznutí

Rostliny, vydáno 15. 10. 2018

Letošní rok byl v mnohém specifický, a ačkoli se konzumace některých druhů ovoce doporučuje až po přemrznutí, je klidně možné, že ranější odrůdy zvláště pak v některých lokalitách do zimy dávno odplodí. Mráz ovšem některým druhům ovoce dodá zajímavější chuť, zvýší obsah cukru a někdy dokáže změnit i samotnou konzistenci plodů, které byly ještě nedávno díky tuhosti prakticky nejedlé.

Rostlina dne

Rozrazil

Rozrazil

Jsou to rostliny rozšířené převážně v Holarktidě, kde v mnoha druzích rostou v mírném a subtropickém podnebném pásu a v...

Nízké teploty pro zahrádkáře většinou znamenají konec zahradnické sezony. Některé plodiny mohou i slabé mrazy poškodit. Ne vždy je ovšem mráz škodlivý, v případě některých druhů drobného ovoce ho dokonce uvítáme. Nízké teploty totiž mohou změnit vlastnosti ovoce jako takového. Plody pak mohou získat zcela jinou konzistenci, jako tomu je třeba u mišpule obecné (Mespilus germanca). Na podzim byste si na hnědých malvičkách této dřeviny jen těžko pochutnali, jsou totiž tuhé a poměrně trpké, prostě žádná lahůdka. Po prvním mrazu naopak změknou a zvýší se v nich také obsah cukru, takže jsou plody příjemné nejen na konzumaci, ale také představují už mnohem příjemnější chuťový požitek.

Přemrznutí je tedy vhodné především u těch plodů, které jsou na podzim ještě příliš tvrdé nebo dokonce trpké či kyselé.  Každý rok se ovšem nejspíš nepoštěstí a plody do zimy nevydrží, což může být letos případ zvláště u některých druhů. Dobrým příkladem je rakytník, kdy ranější odrůdy jsou už dávno sklizené a prvních mrazů se určitě nedočkají.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

Mráz může být k užitku i v jiném ohledu. Tak třeba u rakytníku se plody při teplém počasí sklízí opravdu jen těžko, protože se při trhání mačkají. O moc lepší to není ani v případě, že si na pomoc vezmete zahradnické nůžky, kterými plody z větviček ostříháte. Nejlepší bude počkat do prvního mrazu a plody v tuhé podobě z dřeviny otrhat. Pokud byste přeci jen chtěli sklízet dříve, pak je vhodné ostříhat celé větvičky s plody a ty pak dát do mrazáku, kde si celý proces urychlíte, plody pak jednoduše otrháte klidně doma.

Rakytník je v léčitelské praxi poměrně univerzální léčivá dřevina, která pozitivně ovlivňuje imunitu, plody mají protirakovinné účinky a obsah vitamínu C je mnohem větší, než je tomu u oblíbených citrusů. Z plodů lze vyrábět různé džemy, limonády, sirupy, zavařeniny a v sušené podobě se přidávají do obilných kaší nebo třeba do bylinkových čajů. Jsou bohaté na karotenoidy, vitamíny skupiny B, vitamín PP, kyselinu listovou, a provitamín D. Opomenout nelze ani vysoký poměr flavonoidů a minerální látky v podobě železa, manganu a draslíku, síry, bóru, vápníku a mědi.

Mišpule obecná (Mespilus germanica)

Tento keř nebo menší stromek se u nás pěstoval již před mnoha desítkami let, ale později se na něj poněkud zapomnělo. Plody obsahují kromě 75 % vody také velkou zásobu cukru, vlákniny, tříslovin, vitamínu C a B2, z kyselin je pak hojně zastoupena kyselina jablečná. Mráz dodá malvičkám příjemnou sladkou chuť a také mnohem přívětivější konzistenci.  Používají se na výrobu džemů a různých slaných i sladkých pomazánek.

Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia ´Edulis´)

Většina druhů jeřábu má plody poměrně tuhé a nijak zvlášť šťavnaté. Situace se ovšem změnila v 19. století, kdy byl objeven strom moravského sladkoplodého jeřábu, v jehož případě je situace úplně jiná. Plody sice dozrávají už na podzim, kdy je také nejvyšší obsah vitamínu C, ale vyšší zásoba cukru v plodech vznikne teprve po přemrznutí, kdy se ovšem zase na druhou stranu tenčí zásoby vitamínu C. Pozitivní je, že se velká část vitamínu u těchto plodů zachová i po tepelném zpracování, což je mezi druhy ovoce poměrně velká výjimka.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)

Pokud jste někdy narazili na tyto kyselomilné rostliny s načervenalými plody, které jste ochutnali, jistě vás příliš nenadchly, byly totiž s největší pravděpodobností poměrně dost trpké. Ačkoli jsou plody zralé v průběhu léta nebo na podzim, vyplatí se je ponechat na rostlinách a počkat do mrazů, které zmírní jejich trpkost.

Obsahují velké množství vitamínu C, který je stejně jako v případě jeřábu stabilní i při tepelné úpravě. Kromě tohoto vitamínu jsou plody bohaté na provitamín A, třísloviny, flavonoidy, minerální látky, rostlinná barviva a vyšší obsah kyseliny šťavelové, která není vhodná pro jedince se zdravotními obtížemi spojenými s ledvinami.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

S divoce rostoucím keřem s modrými plody s fialovým ojíněním většinou moc v kuchyni nepočítáme, ačkoli je to velká škoda. Trnkové plody jsou totiž opravdu zdravé, protože obsahují velkou zásobu organických kyselin, pektinu a vitamínů především ze skupiny B. Na plodech nám většinou není příliš sympatická jejich trpkost, která pomíjí po přemrznutí. Konzumace plodů pomáhá při žaludečních obtížích, působí proti průjmu a obtížím s močovým měchýřem.

Foto: Shutterstock
Text: Lucie Peukertová


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

15. 10. 2018 Reagovat
bubák: máte to nějaké přeházené, trnky, jeřáb
15. 10. 2018 Reagovat
lidmila: u fotografií se vám podařilo poplést názvy...

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha