Námel. Houba, díky které se upalovalo na hranici

Námel. Houba, díky které se upalovalo na hranici

Rostliny, vydáno 05. 03. 2018

Paličkovice nachová neboli námel (Claviceps purpurea) může za to, že v minulosti byly některé osoby považovány za posedlé ďáblem anebo obviněny z čarodějnictví. Tři sta let trvalo, než se tato záhada vyřešila. Možná to bude tím, že viníkem byla parazitická houba, která dokáže dokonale napodobit zrno, které infikovala.

Rostlina dne

Pieris

Pieris

Pieris je vřesovištní rostlina, která dorůstá výšky okolo 2 m. Rod pieris obsahuje 7 druhů keřů. Má kopinaté, jemně...

Toxická parazitická houba

Paličkovice nachová patří do čeledi Clavicipitaceae. Oblastí jejího původního výskytu je Evropa. Této parazitické houbě se mimořádně daří na kvetoucích obilovinách, v oblibě má zejména pšenici, žito a ječmen. Za dobu své existence získala paličkovice nachová několik lidových názvů, například: tvrdá houba, černidlo, svaté žito, svatý oheň nebo nejznámější označení námel.

Od obilí k infikovanému chlebu

Paličkovici nachové se mimořádně daří ve vlhku, neboť se jedná o vřeckovýtrusnou houbu z čeledi paličkovicovitých, která je jedovatá. Nejenže tato toxická houba napadá obiloviny, ale je schopna infikovat i z nich vyrobený chléb.

Na svém hostiteli vytvoří pevný hlízovitý útvar označovaný jako sklerocium (námel) a následně začne vyživovat spící spory. Ty jsou krmeny tak dlouho, dokud samy nevypadnou. V případě, že dojde ke společné sklizni zároveň s pšenicí nebo žitem, dostanou se některé z milionů spor do chleba upečeného z infikované mouky. Takové obilí či chléb může infikovat každého, kdo jej pozře. 

Známky otravy námelem

Historické záznamy hovoří o tom, že záhadná nemoc, která se projevovala nauzeou, děsivými pocity horkosti, halucinacemi a taneční mánií občas postihovala celé vesnice. Postižení mohli dokonce trpět snětivými puchýři a odlupováním kůže.

Dnes víme, že sklerocia – tvrdé tmavé útvary obsahují alkaloidy, se mohou stát původcem onemocnění nazývaného ergotismus. Alkaloidy stahují krevní cévy, způsobují záchvaty, zvracení, nevolnost a děložní stahy, případně gangrénu a následně i smrt.

Extrakce kyseliny pro výrobu LSD

Dlouho předtím, než v roce 1938 A. Hoffmann extrahoval z námelu kyselinu lysergovou, aby ji následně využil k výrobě LSD, dokázali se lidé postižení ergotismem sami zfetovat. Hysterie, kolapsy, pocity, že po nich něco leze, nebo Antonínův oheň, jak se přezdívalo záchvatům tance, to všechno byly projevy otravy námelem. A lidé k tomu ani žádnou LSD nepotřebovali.

Od otravy námelem nebyl ušetřen pochopitelně ani dobytek. Ten, který byl krmen infikovaným zrním, potkala bídná smrt, před níž je postihlo odpadnutí kopyt, uší nebo ocasů. A to všechno měl na svědomí námel, kterému se skvěle dařilo zvláště po neobvykle vlhkých zimách.

Máme se obávat nákazy ergotismem ještě dnes?

Jakmile došlo k objevení příčiny epidemií ergotismu, došlo následně ke zvýšení kontroly mouky, v důsledku čehož se i počty otrav začaly výrazně snižovat. Dnes je povoleným maximem pro zdraví škodlivé námely hodnota 0,2 % námele.

Navíc jsou námelové alkaloidy dobře likvidovatelné tepelnou úpravou, takže při pečení dochází k jejich redukci na polovinu i méně. Díky dodržování povinných zásad zemědělské praxe je u nás možnost nákazy ergotismen velmi nízká.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha